Ani léčba novým trenérem na klokany nezabírá. Myslel jsem, že to půjde rychleji, hlesl po další prohře Weber

Sentenci nedopověděl. Mluvilo se mu vůbec těžko, protože v malém pražském derby na Julisce podal jeho tým hodně bídný výkon. Ani se nerval, pořádně nebojoval, natož aby se vytasil se zarputilostí a tvrdostí na samé hraně, která klokany vždycky ctila.

„Asi je hodně zlomila prohra v minulém kole se Žižkovem," vysvětloval si střelec prvního gólu Dukly Ivan Lietava, proč působili hosté tak odevzdaně.

„Vymlouvat se, že hrajeme pod psychickým tlakem, se mně příčí. Sedmnáct let jsem kopal ligu, pět sezón dělal v Jablonci asistenta a nepamatuji, kdy se nehrálo pod tlakem. Někdy šlo o poháry, jindy o záchranu, ale vždy jsme pod ním byli," nebere vršovický kouč omluvy svých svěřenců, že se zmítají v situaci, která je drtí, nahlodává a jejich výkony poznamenává.

„Profesionál musí takovouto konstelaci zvládnout. Však jsem to o půli hráčům připomínal. Otázkou ale je, kteří z nich do ligy patří a kdo může hrát první ligu v budoucnu. My po inkasovaném gólu ani nedokázali zvednout hlavu a o výsledek se porvat," deptalo Webera, jak odevzdaně jeho tým prohru přijal.

„Doma ještě zápasy zvládáme, ale na Julisce si za celý první poločas nevybavuji situaci, kdy jsme bránu Dukly ohrozili. Všechno to bylo na náhodu, na čekání na gól," pociťoval zmar a bezmoc.

Aby ne, když klokani pod jeho vedením získali v pěti zápasech jeden jediný bod. A naposledy vyhráli na podzim v 9. kole nad Viktorií Žižkov. Tehdy se vyhoupli v tabulce dokonce na druhou příčku za Spartu. Měli na kontě 17 bodů, jenže od té doby nevyhráli v patnácti zápasech po sobě a získali pouhé tři body.

Neskutečná mizérie, kterou prožívají. Žádný div, že se o ligovou existenci už nejen strachují, ale doslova se o ni třesou.

„Pokud bude naděje existovat, budeme se o ni rvát, i když je otázkou, zda to bude stačit. Jedna věc je rvát se o naději, druhá dokázat kvalitu," dochází Weberovi, že na první trenérské štaci možná strčil hlavu do oprátky.

Že by však záchranářskou misi u Botiče zabalil, to ho nenapadlo. „Ani mi to v hlavě neblesklo. Na to by bylo brzy," odmítá si připouštět myšlenky na rezignaci.