Článek
Co očekáváte od návratu do reprezentačního dresu?
Byl jsem pozvaný už na předchozí turnaj, ale cítil jsem se dost unaven, proto jsem odmítl. Dost dlouho mi trvalo, než jsem si zvyknul, že se s Omskem vzhledem k časovému posunu vracíme ze zápasů venku vlastně až ráno. Nyní se cítím svěží a těším se, že si to po roce a půl zase zkusím v národním mužstvu. Může být pro mne zpestřením zahrát si jinak než podle šablony jako v Omsku.
Jak tomu máme rozumět?
Trenér Bělousov v klubu vyžaduje přesnou šablonu, podle které musíme hrát. Nikdy jsem něco takového nezažil a překvapilo mě, jak to funguje. Občas bych měl chuť vzít si puk a jen tak improvizovat, ale podle té šablony mi tam padají góly a trenér dává jasně najevo, že do svého systému potřebuje úplně stejně všechny hráče.
Liší se angažmá v Omsku hodně od vašeho předchozího působení v moskevském Dynamu?
Tlak na cizince jsem zažil větší v Dynamu, i když v Omsku nevezmou na konci sezóny jiný výsledek než titul. Ještě teď se tam probírá, proč se loni na jaře prohrálo finále. O hokejisty je tam ale báječně postaráno, vše funguje a je to i zásluha gubernátora, který je vlastně majitelem. Na české kluky, kteří tu působili, se hodně vzpomíná a hlavně o Jágrovi si tu pořád povídají. Já to však neberu tak, že bych na ně měl nějak navazovat.
Jak se vám na Sibiři žije?
Město je hodně jiné než Moskva, která nabízela větší vyžití, ať už v restauracích, kultuře či obchodech. Na tom mi mohlo záležet, dokud jsme byli sami, ale teď máme osmiměsíčního syna Alexe a kolem něj se doma všechno točí. Změnil jsem hodně přístup k životu, jeho narození byla ta nejlepší věc, co se mi kdy přihodila. S ním v náručí zapomínám na všechny hokejové starosti.
Není vám smutno samotnému českému hráči v klubu?
Už jsem prošel v cizině hodně mužstvy a docela se osamostatnil, ale samozřejmě bylo příjemnější, když tam na začátku sezóny byl Venca Novák. Škoda, že mu to v Omsku dopadlo, ale jsem za něj rád, že se mohl vrátit do Liberce, kde se mu zase daří.
