Hlavní obsah

Petr Sýkora: Z hokeje mám dál radost jako malej kluk

Tři Češi už v této sezóně slavili vstup do elitního klubu. Po Václavu Prospalovi a Patriku Eliášovi odehrál v neděli 1000. zápas v NHL také Petr Sýkora. Pětatřicetiletý útočník New Jersey ale svou kariéru ještě zdaleka nebilancuje. „Rád bych podepsal s Devils smlouvu na další rok," říká držitel dvou Stanley Cupů po úspěšném zámořském comebacku.

Foto: Julio Cortez, ČTK/AP

Petr Sýkora se raduje z branky

Článek

Odpočítával jste si zápasy k tisícovce?

No, trochu jsem to počítal. Hlavně jsem ale nechtěl nic zakřiknout. Člověk nikdy neví, co se může stát. Hlavně že už je to za mnou.

Díval jste se na statistiky, že budete osmým Čechem, který téhle mety dosáhl?

To jsem ani nezjišťoval. Jen vím, že to v tomhle ročníku překonali Eli (Eliáš) a Prospal. A samozřejmě že tu tisícovku mají i Hamr (Hamrlík) s Džegrem (Jágrem). Pro mě je to po Stanley Cupu asi nejvíc, co jsem v NHL dokázal.

Ještě pár gólů a asistencí a můžete v historické tabulce bodování překonat i svého kamaráda Martina Straku, který by vás ze všeho nejradši viděl v dresu Plzně.

Před pár dny jsem si o tom něco přečetl. Nebylo by špatný Stráču přeskočit, aspoň budeme mít co probírat v létě na golfu (směje se).

Počítal jste před sezónou, že váš návrat do NHL bude tak vydařený?

Když hraju s Patrikem, tak zkrátka vím, že ty body přijdou. V New Jersey je to velká hvězda, a zase to dokazuje. Ale jinak mi Eli připadá pořád stejný jako kdysi.

Právě Eliáš říká, že na vás občas zařve víc než před deseti lety, prý si to už tak neberete jako dřív.

Jasně, že ne. Já jsem strašně rád, že jsem zase zpátky v NHL a dostal jsem šanci zahrát si ještě v Devils. Když to půjde, tak bych rád podepsal i na příští sezónu, to je můj cíl.

Podle vnitřních týmových předpisů musíte být oholený. Bez vousů vypadáte na pětadvacet. Cítíte se vůbec jako veterán?

Tak mladík už nejsem. Zrovna jdu ale ze skvělého tréninku, kde jsme si s Patrikem rozdávali parádní přihrávky. Pořád mám z hokeje radost jako malej kluk.

V NHL jste byl vždycky považován za střelce. Desetkrát po sobě jste za sezónu nasázel víc než 20 gólů. Je to vaše meta i pro tenhle ročník?

Letos to tolik nepřibývá. Nechodím na led v první přesilovkové formaci. Ale i když těch gólů bude sedmnáct osmnáct, tak to pro mě pořád bude výborné.

V NHL jste toho dosáhl moc. Máte dva Stanley Cupy, dával jste vítězné góly v klíčových zápasech play off, dočkal se i hattricku. Je ještě něco, co byste chtěl v zámoří zažít?

Věřím, že máme na to, abychom to v play off dotáhli daleko. Nechci to nějak zakřiknout, ale šance sáhnout si ještě jednou na Stanley Cup tady je. Kdo by po tomhle netoužil...

Když Sýkora nebyl Ďáblem
ANAHEIM (2002–06, 197 zápasů)
„Vybavuju si hlavně to strašné cestování. A samozřejmě vítězný gól proti Dallasu v pátém prodloužení (semifinále Západní konference 2003)."
NY RANGERS (2006, 40 zápasů)
„Neskutečná pohoda, kdy nás bylo sedm Čechů v sestavě."
EDMONTON (2006–07, 82 zápasů)
„Šílená zima. Náš pes Mates běhal dvacet minut venku, pak najednou zpomalil a zůstal stát. Museli jsme ho donést domů a kompletně rozmrazit. Trvalo to snad půl hodiny."
PITTSBURGH (2007–09, 157 zápasů)
„Měl jsem hlavně veliký štěstí, že jsem si mohl zahrát se Žeňou Malkinem."
MINNESOTA (2009–10, 14 zápasů)
„Nic. Tuhle kapitolu jsem vymazal."

Reklama