Rubriky:

Reprezentace

Srdcař Kaberle se těší na domácí fanoušky

21. dubna 2004 12:04 - PRAHA

Podeváté by si měl zahrát na světovém šampionátu hokejistů obránce Atlanty František Kaberle. Na mistrovství jezdí pravidelně od roku 1995, jen loni vynechal. "Minulý rok jsme se nějak nedohodli s trenérem na mé účasti, teď jsem rád zpátky a možná i díky té pauze mám zase o něco větší chuť a motivaci," říká 30letý hokejista, který má ve sbírce čtyři světové tituly.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

"Na všechna zlatá mistrovství mám hezké vzpomínky. Nejlepší by bylo v Praze přidat páté prvenství, ale při vyrovnanosti světové špičky bude každá medaile úspěchem, i když zlato je zlato a získat ho doma by bylo prostě úžasné."

Na zápasy mistrovství před vlastními fanoušky se těší. "Nikdo z nás nezažil, jaké to je nastupovat na vrcholné akci sezóny před domácím publikem. Pamatuji si ale, jak jsme hráli juniorské mistrovství Evropy ještě za federace na Slovensku v úžasné atmosféře. V Praze to určitě bude ještě lepší, jen doufám, že uspějeme, i když domácím se poslední dobou na šampionátech nedaří. Nebylo by od věci to změnit," přiznává starší z bratrů.

S bratrem Tomášem se opět nepotká

Jeho sourozenec Tomáš absolvoval v noci na středu v dresu Toronta úspěšnou rozhodující bitvu play-off zámořské NHL. "Původně jsem jim moc šancí proti Ottawě nedával, ale rvali se statečně. Přeji jim postup, ale kdyby to nevyšlo, třeba jsme se s bráchou mohli konečně potkat v národním mužstvu. On hrál na olympiádě, kde jsem nebyl, a loni se objevil poprvé i na mistrovství a to já zrovna chyběl," připomíná František Kaberle.

V zámoří prožil zřejmě nejlepší ze svých čtyř sezón, utvořil si osobní rekord v kanadském bodování (3+28) a v průměru strávil na ledě přes 23 min. "Spočítali mi, že je to víc, než má Tomáš, považovaný za klíčového beka Toronta. Dostával jsem v Atlantě hodně prostoru, chodil i na přesilovky či oslabení. Až do Vánoc jsme reálně usilovali o play-off, jenže pak z dvaceti zápasů vyhráli jen tři a ztrátu už nedohnali," lituje F. Kaberle.

Zahrát si mistrovství v Praze považuje za jedinečnou příležitost, ale nemyslí, že by tím psal reprezentační tečku. "Necítím se tak starý, abych končil. Za národní mužstvo chci hrát, dokud se budu na mezinárodní hokej cítit. Po příjezdu z NHL mně sice chvíli trvá, než si zvyknu na širší rozměry kluziště i hru bez červené čáry, ale národní tým je největší poctou," uzavírá srdcař Kaberle.

Martin Kézr, Právo

Zrušit


Podsekce:

 
  • MS do 20 let 2016/2017

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..