Článek
V létě jste dokončil vysokou školu, v lednu se vám narodila dcera Lucie, teď jste opět vyhrál skikrosový Světový pohár. Je něco, co vám ještě nevyšlo?
Pořád mě mrzí, že jsem se nenaučil hrát na žádný hudební nástroj! Tak to mi teď zbývá. A ještě jsem viděl v Nymburce běhat Šebrleho a Dvořáka, to jsem si taky říkal, že by byla paráda umět takhle hezky běhat (úsměv).
V čem byl letošní triumf odlišný od předchozích dvou?
Byla zase tvrdší konkurence, sám jsem byl překvapený, že jsem měl takové výsledky. Myslel jsem, že po odchodu k Salomonu se budu s lyžemi teprve sžívat.
Triumf jste měl skoro jistý už před středečním závodem…
Nebral jsem to jako samozřejmost. Švýcar Schmid byl druhý a minule dopadl tak blbě, že po zbytek sezóny nemůže jezdit. A to se mohlo stát i mně.
Těšilo Hayera, že vás porazil v závodě, když ne celkově?
On to tak nebral, ale kluci byli rádi, že mě porazili, zase tolik výher nade mnou letos neměli.
Malý glóbus jste si zajistil v Grindelwaldu už před třemi lety, takže asi víte, kde slavit...
Tehdy jsme slavili v autě cestou domů, teď míříme do Meiringenu, tak zajdeme tam.
Glóbus máte jistý, odjedete místo finále na americkou sérii?
Asi ano.
Ale trofej pak nebudete moct v Itálii převzít.
Před dvěma lety mi ho také vezl Pavel Landa (trenér Valenty – pozn. red.), tak snad tam bude i teď, nebo ho přiveze někdo jiný.
Tehdy vám vezl i velký glóbus za celé akrobatické lyžování, můžete o něj bojovat i teď se skokanem Omischlem.
Teď jsme na tom zhruba stejně, když odjedu do Ameriky, těžko ho porazím. Ale já už dřív říkal, že se připravuji hlavně na zámoří.
