Článek
Před týdnem jste byl v Novém Městě čtyřicátý. Teď v Pragelatu ve skiatlonové třicítce najednou přišel obrovský obrat a s ním i vítězství. Co se to vůbec přihodilo? Nevím, nic zvláštního se nestalo. Trénink a všechny měřitelné údaje už před Novým Městem byly vynikající. O to větší zklamání to tam bylo. Nevěděl jsem, co se udělalo špatně. Všechny pocity až do samotného závodu byly dobré.
Ale přece jen vás minulý nezdar asi přinutil něco změnit? Na přípravu před mistrovstvím světa do vyšších poloh jsem měl vyrazit do Ramsau. Ale místo toho hned po minulém víkendu jsem jel ještě výš. Ramsau má nějakých 1200 metrů nad mořem, v Seifer Almu v Itálii jsem dva a půl dne trénoval ve 2000 metrech. Asi to taky k něčemu bylo. A hlavně do závodu jsem šel tentokrát nesvázán nějakými velkými cíli
Je to pro vás nejpřekvapivější výsledek v kariéře? Těžko říci, ale letos určitě. Ve vítězství jsem opravdu nedoufal.
Co oslava? Se servisem něco hned po závodě uděláme, ale asi brzo odpadnu. Mám toho docela dost. Závěr stál za to.
Jaké jste měl před sobotním závodem pocity? Tušil jste takový úspěch? Většinou když se těsně před startem cítím hůř, je to pak lepší. V Novém Městě bylo vše super. Ale po prvních 50 metrech už jsem věděl, že to asi tak super jako před startem nebude. Tady jsem ani neměl čas to moc zkoumat. Musely se vytestovat dvoje lyže - pro klasiku i pro bruslení, takže pořádně ani nevím.
Co vám říkal trenér Petrásek? Gratuloval a bylo vidět, že mu taky spadl kámen ze srdce. Pomohly i vynikající lyže. Servis odvedl vynikající práci. Vždyť i Milan Šperl zajel skvěle.
V čem to bylo jiné než v Novém Městě? Nevím. Možná mi tam nenahrál ten nový sníh, co napadl. Využili toho ti, kteří jedou volný styl užším véčkem, já mám širší a dostával jsem se do hlubšího pomalejšího sněhu.
Po předloňském vítězství v Novém Městě jste si triumf v seriálu teď užil podruhé. Který úspěch je cennější? Ten první. Bylo to doma a takové publikum jako v Novém Městě nikde není. S výhledem k mistrovství světa má ale i tenhle triumf velkou cenu.
Krize je tedy překonána? Nebyl jsem ve fázi vyložené krize. Spíše to je pořád taková výkonnostní houpačka. Platí to i o tréninku. Tři až čtyři jsou vynikající a přijde další a je to špatné. To jsem si asi vybral i v Novém Městě. Doufám, že těch lepších závodů bude přibývat. Měsíc do mistrovství světa je i čas na vyladění top formy.
Před časem jste říkal, že vás 30. místa nebaví. Byl jste nervózní, že někde je chyba, nebo jste cítil, že je to jen otázka času, než se to zlomí? Nervózní jsem byl trochu v prosinci. S Mírou Petráskem a Fousem (Vít Fousek, Bauerův osobní servisman - pozn. aut.) jsme přemítali, co bylo špatně, když v létě i v zimě bylo v přípravě vše vynikající. Ale pak se to zlepšilo a o Vánocích už jsem se to pokusil hodit za hlavu. V Otepää po Novém roce jsem už byl v desítce a to už jsem věděl, že to nemůže být náhoda.
Nepomohlo vám třeba i to, že jste tentokrát absolvoval závod s hromadným startem a že vás popoháněla bezprostřední blízkost soupeřů? Určitě to někdy je dobré. Když nejste v pohodě, kontakt může pomoc, ale myslím že tentokrát jsem takovou pomoc nepotřeboval. Prostě mi to jelo.
Druhý Švéd Fredriksson si stěžoval, že cílová rovina nebyla dobře upravená. Kdyby jel ve vaší stopě, určitě by prý vyhrál. Bavili jste se o tom nějak? Byly tady tři až čtyři koridory. Já jsem jel v tom, který byl ujetější od holek, který závodily před námi. On mi říkal že to pro mě byla výhoda. V legraci jsem mu odpověděl, že měl skoro celých třicet kilometrů na to, aby tam byl o ty tři kroky dříve než já. Teď jsem měl štěstí já, jindy ho má někdo jiný. To k tomu patří.
V Pragelatu proběhnou za rok olympijské soutěže. Jak se vám zamlouvají tamní tratě? Ještě loni se mi nelíbily, byly extrémně těžké. Po výhře už bych to asi říkat neměl. Ale opravdu jsou už o něco schůdnější, i když stále to není to, co bych vyhledával. V úzkém údolí je málo prostoru. Méně, než v Naganu či v Salt Lake City. Je to pořád nahoru dolů.
Předloni po výhře v Novém Městě přišel útlum a nezdar na šampionátu v Itálii? Jak to teď zkusíte zařídit, abyste jel v Oberstdorfu o medaili? Tehdy jsem dostal chřipku, a pak se mi ještě zablokovala záda. A přišlo zklamání, ale natrénováno bylo. Ukázalo se to pak na konci sezóny. Musím si dát větší pozor. Když je forma, má organismus větší náchylnost něco chytit. Stará se o nás doktor reprezentace Martin Koldovský. Jsme očkovaní proti chřipce, ale jestli má něco přijít, tak se tomu ubránit nedá. Určitě ale teď nebudu vyhledávat velkou společnost.
Která disciplína bude pro vás v Oberstdorfu hlavní? Určitě skiatlon, dám si i patnáctku volně na úvod na rozjetí. A pak štafetu. Sprinty asi vynechám. Od momentální situace se odvine případná účast na klasické padesátce s hromadným startem.
