Článek
„Člověk se chce předvést před rodinou a kamarády. Ale cesta do finále bude ještě hodně složitá,“ culila se Hradecká, když vyprášila Rumunku Niculescuovou 6:1, 6:2. Od začátku roku však moc důvodů k úsměvům neměla. Výčet turnajů, na nichž vysvištěla v prvním kole, je sáhodlouhý: Brisbane, Melbourne, Memphis, Acapulco, Monterrey, Indian Wells, Miami, Fez, Barcelona, Paříž. Jedinou světlou výjimkou byl fedcupový duel s Němkami, když porazila Petkovicovou a zbyly jí síly i na vítěznou čtyřhru.
Loni už figurovala Hradecká v šesté desítce světového žebříčku, po letošním French Open má ale v kolonce pořadí vysoké číslo 105. „Pobolívalo mě zápěstí,“ stěžovala si v posledních týdnech. Štvanická výheň má ale léčivé účinky. „Konečně to přestalo, při bekhendu jsem mívala velké problémy.“
Nejlepším úderem pětadvacetileté Češky je však nadále servis. Hradecká patří k nejtvrději pálícím tenistkám. Loni v Praze dokonce střílela „děla“ více než dvousetkilometrovou rychlostí. Teď už ale nehodlá jenom řezat do míčku. S koučem Jiřím Fenclem se víc zaměřili na techniku. „Už prostě nechci bouchnout do tenisáku a čekat, co to udělá. Servisem si ale dál hodně pomáhám. Hru mám na podání postavenou. A když mi nejde, nastane problém,“ ví Hradecká.
Rekordy už ovšem neplánuje. „Když budu servírovat 190 a všechno mi napadá do kurtu, tak budu mnohem radši, než kdybych atakovala rekord a lítalo to bůhvíkam.“ Mimochodem neoficiální světové maximum Brendy Schultzové-McCarthyové v rychlosti podání je 209 km/h. Hradecká se dostala na 206.
