Článek
Pětatřicetiletou Albertsonovou k napsání písně vedla osobní zkušenost s Kumaratišviliho smrtí. Jako dobrovolnice totiž při zahajovacím ceremoniálu doprovázela gruzínskou výpravu a nesla ceduli s jejím jménem. Stejně tomu bude i při závěrečném ceremoniálu. "Když jsem slyšela o tom neštěstí, byla jsem zdrcena. Hodně jsem brečela. Při ceremoniálu to bylo nejtěžších osm minut v mém životě. Gruzínská výprava nebyla jen skupinou sportovců, byla to skupina přátel," uvedla Albertsonová.
Hned ji prý napadlo, že píseň by mohla být malou útěchou pro jeho rodiče. "Ale vím, že žádné vyjádření soustrasti jejich bolest nezmenší," řekla s tím, že s napsáním písně jí pomáhal manžel, který ve skupině hraje na kytaru. "Píseň je o kontrastu lidí, kteří žijí svůj život jen pro sebe, oproti těm, kteří žijí pro druhé, pro svou zemi a pro dobro," dodala.
Píseň by měla vyjít jako singl a výtěžek poputuje na zřízení Kumaritašviliho fondu, který bude pomáhat jeho rodině a rozvoji gruzínského sportu.
Albertsonová není jediná, kdo chce pomoct Kumaritašviliho rodině. Australská sáňkařka Hannah Campbell-Peggová se rozhodla vydražit svou závodní kombinézu z Vancouveru a výtěžek rovněž pošle do Gruzie. "Opravdu chci pomoci Nodarově rodině. Ani si neumím představit, čím musejí nyní procházet. Tohle bylo jediné, co mě napadlo, jak jim pomoci v duchu olympijských her," uvedla Australanka pro agenturu Reuters.
Jednadvacetiletý Kumaritašvili ještě před zahájením her havaroval v tréninku, když v rychlosti zhruba 140 km/h vylétl v poslední zatáčce Thunderbird z ledového koryta a zátylkem a zády narazil do nechráněného ocelového sloupu. Zraněním následně podlehl.
