Rubriky:

Sport+

Plašil válí za Bordeaux. Na návrat domů nemyslím, řekl

29. listopadu 2018 06:46 - Bordeaux

Devatenáct let už šestatřicetiletý Jaroslav Plašil hraje a žije v cizině. S výjimkou dvou let ve španělské Pamploně a roku v italské Catanii působí ve Francii. Po mistrovství Evropy U16 rodáka z Opočna koupilo Monako. Tehdy už byl hráčem Hradce Králové, kde se moc neohřál. Rok byl na hostování v Créteilu, ale pak až do roku 2007 kopal za „Knížata.“ Poté následovala Pamplona a od roku 2009, s výjimkou roku v Itálii, nastupuje ve středové řadě Girondins Bordeaux. V tomto krásném historickém městě zřejmě zůstane i po skončení kariéry, jak prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz a Právo.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Zdá se to neuvěřitelné, že jste v zahraničí skoro devatenáct let. Už jste víc Francouz, nebo Čech?

Čech jsem a budu pořád, ale Francie mi přirostla k srdci. Vždyť jsem tady šestnáct let, od svých dorosteneckých let.

Co pro vás bylo v úplných začátcích, když jste přišel do Monaka jako mladíček, vůbec nejtěžší?

Jednoznačně jazyk. Nedomluvil jsem se, a přestože je francouzština libozvučná, na učení není lehká.

Je život ve Francii opravdu tak sladký, jak se říká?

Jako všude jinde (úsměv)... V Bordeaux jsem moc spokojený, město je krásné, ale to platí o celém regiónu. Lidé tu jsou velmi příjemní, všechno je super.

V rajském Monaku vám tak dobře nebylo?

Takhle to říct nemůžu. Lépe se teď cítím v Bordeaux, protože už jsem starší, tady je větší klid. Když jsem byl mladý, bylo pro mne Monako skvělé místo. Po příchodu do Bordeaux jsem poznal, jak vypadá ve Francii normální život. Monako je takové noblesnější, je jiné než ostatní regióny, ale záleží, kdo co má rád. Já už upřednostňuji klid.

S Monakem jste se dostal na jaře 2004 až do finále Ligy mistrů. Nemrzí vás i po letech, že jste si v tom utkání nezahrál, proseděl jste ho na lavičce a prohráli jste s Portem 0:3?

Vůbec ne. Možná po zápase mě to zamrzelo, ale tak to asi mělo být, a tak to taky bylo. Dostat se do finále a zažít jeho atmosféru bylo samo o sobě úžasné. Byl jsem tehdy ještě hodně mladý. V týmu byli hráči, kteří si víc zasloužili hrát, finále mi připomíná stříbrná medaile.

O Bordeaux hovoříte vždy s velkým nadšením, máte tu místo, kam chodíte nejraději?

Takových míst je víc, ať už kaváren nebo restaurací. Jedno příjemné místo mám hned proti divadlu na takovém malém náměstí. Centrum Bordeaux je nádherné, však je také zařazeno mezi památky UNESCO.

Co proslavené víno, které dalo název i jedné z barev?

Moc jsem ho dřív neznal, když jste tady, musíte zkrátka ochutnat. Mám svojí oblíbenou značku, ale že bych vínu rozuměl, to určitě ne. Když jedu do Čech, pár láhví přivezu nejbližším.

Dostanete se i na výlety po Francii?

Jasně! Jezdíme do Paříže, na jih do Biarritz nebo San Sebastianu, ale i do jiných míst.

Když chcete k moři. Vyhraje studenější Atlantik nebo Riviéra a teplejší Středozemní moře?

Jednoznačně Atlantik, protože k němu to mám hodinku cesty. Je sice o dost studenější, ale Riviéra je přeci jenom z ruky.

S Janem Kollerem, spoluhráčem z reprezentace a bronzového EURO 2004 se asi moc nepotkáte...

Bohužel ne, Dino (přezdívka Kollera) žije v Monte Carlu, já v Bordeaux, to je několik set kilometrů přes celou Francii.

Francouzská kuchyně je specifická, co vám z ní chutná nejvíc?

Je hodně pestrá, mám rád mořské potvory, ryby, bažanta, je toho víc. Sním skoro všechno, nejsem vybíravý. To jsem byl možná v mládí. Ve Francii se mi tak říkajíc otevřel gastronomický obzor.

Vydržíte u oběda třeba čtyři hodiny jako Francouzi?

Ono to tak úplně není. Přes týden mají obyčejní Francouzi na oběd třeba jen hodinu a půl, takže z jejich pohledu je to rychlovka. O víkendu si oběd vychutnají se vším všudy.

Českou kuchyni už jste zapomněl?

Kdepak! Když přijedu domů, mamka mi udělá všechny ty české dobroty, od svíčkové přes knedlo-zelo-vepřo, až po smažený sýr. Během roku se k nim nedostanu, ve Francii není šance, o to se víc těším domů. Sám si je neudělám, tak dobrý kuchař nejsem.

V zahraničí jste větší část svého života. Umíte si představit návrat do Čech?

Tak to už si neumím moc představit (úsměv)... Ale člověk nikdy neví, co se může stát. Venku jsem si za ty roky zvyknul, domů ale jezdím moc rád na dovolenou, abych viděl rodinu a dal si i ta česká jídal. Vypadá to tak, že tady zůstanu.

Už víte, jestli v Girondins zůstanete po skončení kariéry v nějaké funkci?

Mám smlouvu do konce této sezóny, užívám si fotbal. Budoucnost zatím neřeším.

Bordeaux moc šancí na postup ze skupiny Evropské ligy už nemá, navíc se vám příliš nedaří ani v domácí soutěži. Jak z tohoto pohledu vidíte zápas se Slavií?

Jako že bychom ho vypustili? To v žádném případě! Pořád máme, byť malou, šanci na postup. Jde také o prestiž a peníze pro klub. Budeme se o ni prát do poslední minuty, i když favoritem je Slavia, které se na podzim daří. Když bychom vyhráli, můžeme se odrazit i k lepším výsledkům v Ligue 1.

Karel Felt (Bordeaux), Sport.cz, Právo

Zrušit

Nejlepší články a glosy jednou týdně do e-mailu

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+