Článek
Svěřenci Miroslava Soukupa přicestovali do Kanady se sebevědomím, ale asi se jim ani v nejkrásnějších snech nezdálo to, co zde prožijí. Už na úvod překvapili, když uhráli díky úporné defenzívě bezbrankovou remízou s Argentinou. To byl jistě základ úspěchu k postupu ze skupiny, což se nakonec povedlo. V osmifinále narazili na vítěze skupiny F - Japonsko. Do zápasu vstoupili v roli outsidera, což se potvrdilo i na hřišti, když především Japonci hráli „fotbal“ a na konci prodloužení sudí přehlédl evidentní ruku našich v pokutovém území. Přesto naši postoupili na pokutové kopy a ve čtvrtfinále je čekalo Španělsko.
Největší kandidát na zisk zlatých medailí jen potvrzoval v zápase svou kvalitu. Naši však znovu vytáhli svou defenzivní taktiku, která nakonec vyšla. Trenér Španělů byl sice po zápase velmi rozhořčen nad nefotbalovým stylem českého výběru, avšak nic nezmohl, pouze si od amerických novinářů musel druhý den přečíst titulky typu „Kouč Španělů brečí, Češi postupují“. A tak to opravdu je, historie se neptá na to, kdo byl fotbalovější, ale kdo vyhrál. „Uvědomujeme si, že ten výkon nebyl ve směru dopředu optimální,“ řekl kouč Soukup. Na druhou stranu svůj výběr brání. „Přirovnal bych to k zápasu, ve kterém bude česká Škodovka soupeřit s italským Ferrari. Vyberete si na tento souboj dálnici nebo cestu plnou zatáček někam na Šumavu,“ dodal.
Ať je tomu tak, či onak, česká dvacítka je v semifinále MS a to jí nikdo nevezme. Úspěch však může být ještě větší, když dnes uspěje s Rakouskem. „Rakousko prochází turnajem naprosto nenápadně, přesto musím říct, že suverénně a přesvědčivě,“ míní trenér Čechů, který dnes může narozdíl od posledního utkání už počítat s Marešem, jenž si odpykal trest za červenou kartu proti Japonsku.
Se svými spoluhráči tak bude bojovat o finále. Jednoduché to však jistě nebude. „Rakousko využívá naturalizovaných hráčů. Tím mají tým vhodně poskládaný. Mají buldočí povahy německého rázu, které pracují v obraně a bojují do poslední minuty. Pak jsou v týmu kreativní hráči z bývalé Jugoslávie, Polska, mají tam Slováka a Nigerijce. Ti do toho dávají herní kvalitu a individuálně jsou velmi dobří. Hráči v ofenzivě v kvalitě nezaostávají například za hráči Španělska,“ vypozoroval Soukup.
Kromě těchto národností se v sestavě našich jižních sousedů objevuje i jeden český rodák. Brankář Bartoloměj Kuru, který hrával za Spartu nebo Slávii a ve 14 letech odešel na zkušenou do Vídně. V Rakousku se chytl a zůstal tam. Po čase začal tuto zemi i reprezentovat, podle svých slov proto, že Petr Čech bude ještě dlouhou dobu jedničkou české reprezentace a propracovat se tedy do ní, je o hodně těžší než v Rakousku.
I přes tyto zahraniční opory je rakouský postup do semifinále ještě větší senzací než ten český. Ve čtvrtfinále dokázali vyřadit silné Američany a bojují tak o medaile. „Už jsem byl s tímhle týmem pátý na mistrovství Evropy sedmnáctek, čtvrtý na turnaji v Kataru, třetí loni na devatenáctkách. A druhý být nechci,“ konstatoval kouč Paul Gludovatz, který má z českého výběru respekt. „Po Chile mají nejlepší zálohu na šampionátu a jsou na tom fyzicky velmi dobře. Naši šanci vidím tak 40:60 a kdyby zápas došel do prodloužení, tak bude ještě menší. A penalty vůbec nesmíme připustit,“ říká.
