Článek
Lanařila ho mistrovská Plzeň, jenže její majitelé se s jabloneckým bossem Peltou nedomluvili na penězích. I proto skončil čerstvý reprezentant Vaněk v Turecku. A dokonce v klubu figurujícím v tabulce na sedmnácté příčce a lopotícím se za záchranou.
Do přestupu ho netlačili
„Nikdo mě do přestupu netlačil, chtěl jsem to prostě zkusit," popírá Vaněk, že by ho z Jablonce chtěli do města ležícím už v asijské části Turecka prodat za každou cenu, aby za něho zkasírovali zajímavé odstupné.
„Krok zpátky to pro mě v žádném případě nebyl, protože turecká liga je kvalitnější soutěží, než ta česká. Hlavně ve špičkových klubech působí spousta výborných zahraničních fotbalistů. My se však pohybovali v jednom kuse u dna tabulky a hráli o záchranu, což byl pro funkcionáře a fanoušky šok. Vždyť v předchozí sezóně skončilo mužstvo Kayserisporu páté a i tentokrát mělo pohárového ambice," oponuje Vaněk, že v Turecku ztratil pár měsíců fotbalového života.
„Nebyli jsme v lize rozhodně nejslabší, v každém utkání jsme byli třeba v držení míče lepší než soupeř, jenže jsme nedávali góly. To byl nás hlavní problém."
Nepopírá, že měl vše ve svých rukách
Vaňkův pochopitelně také, což nepopírá. „Měl jsem hrozně moc šancí, ale neproměňoval je. Přitom si nemohu stěžovat, že bych nedostával příležitost, protože hned po příchodu do Kayserisporu jsem pravidelně nastupoval a hrál. Mohl a měl jsem nabízenou možnost využít jinak, protože jsem měl vše ve svých rukách," nehledá po půlroční turecké štaci výmluvy a všelijaká zdůvodnění, proč se neprosadil.
S jednou ale přece jen vyrukuje... „Potřebuju se cítit dobře i mimo hřiště, ale v Turecku jsem zažíval jen tréninky, domov a nudu. Na psychiku prostě dost drsné. A to jsem měl s sebou přítelkyni a létali jsme se často podívat do Istanbulu, který je vzdálený hodinu letu. I proto jsem si říkal: Jestliže v Turecku zůstat, pak jedině v Istanbulu, protože to je stát ve státě."
Už Čížek jim v Jablonci vyprávěl
Pochopitelně že sestup do druhé ligy ho v rozhodnutí odejít jen utvrdil. „Starší hráči nám často říkali, že peníze nejsou všechno. Co jen se nám v Jablonci navyprávěl Tomáš Čížek o svých zkušenostech s ruskou anabází... Ale dokud to člověk sám nezažije, nevěří a myslí si své. Teď vím jedno - klidně půjdu i za méně peněz, ale prostě musím jinam. Chci úspěchy, poháry, chci hrát ligu. Viděl jsem v Turecku v televizi pár druholigových zápasů a je to jako všude jinde. Prostě druhá liga, v níž skončit nemíním. I třeba proto, že bych se z ní jen těžko dostával do reprezentace."
Tentokrát si na něho nový reprezentační kouč Pavel Vrba ještě vzpomněl a ke středeční přípravě národního týmu ve Finsku ho povolal.
„Telefonovali jsme si, i pár sestřihů z našich zápasů na videu viděl. Musím ale vnímat situaci v národním týmu reálně. Je tady Rosický, takže bych byl vděčný za každou minutu, kterou bych v reprezentaci odehrál," připouští třiadvacetiletý legionář působící zatím stále ještě v tureckých službách, že i nominace je pro něho v současné konstelaci ternem.
„Sám jsem trenérovi řekl, že chci zpátky do ligy, protože ještě nejsem starý, abych se s druhou ligou spokojil. Koncem června se v klubech rozběhne příprava, a proto bych chtěl mít i já o budoucnosti jasno. Ať již turecké, nebo té evropské, po které toužím nejvíc. Třeba po angažmá v Německu. Nerad bych ale někam přicházel až uprostřed letní přípravy, protože to vždy představuje komplikaci," doznává Vaněk, že na své agenty nijak netlačí a ponechává jim čas, aby mu našli nové působiště.
Tedy, pokud ho bude druholigový Kayserispor ochoten uvolnit před vypršením smlouvy, která je datována ještě na dva a půl roku.
