Hlavní obsah

Těžká písemka pro Dynamo. Ze Sparty bych si do Budějovic nikoho nevzal, říká Kladrubský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když se před ním řekne Sparta, hned vypálí: „Nejlepší čtyři roky mého fotbalového života.“ Na Letné slavil titul, dostal se odtud do reprezentace a pak vyrazil do světa. Teď Jiří Kladrubský zachraňuje ligu pro rodné České Budějovice, je asistentem trenéra Jiřího Lercha. S kým bude jejich Dynamo v neděli hrát? Hádáte správně, na vyprodaný Střelecký ostrov přijede Sparta. Poslední proti prvnímu. „Nejen pro mě to bude svátek,“ říká Kladrubský v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: ČTK / Pancer Václav

Budějovického asistenta Jiřího Kladrubského čeká pikantní zápas se Spartou, kde hrál čtyři roky

Článek

Ve vašem hlase je znát vzrušení. Vyhlížíte tenhle zápas od začátku jarní ligy?

Těším se na každý zápas. Jsem rád, že pořád můžu být u toho. Léta jsem ligu hrál, teď v ní sbírám zkušenosti jako trenér. Můžu slíbit, že uděláme maximum, abychom Spartu potrápili.

Jen potrápili? Nechcete víc?

Vždycky chceme nejvíc. Do každého zápasu jdeme s tím, abychom si potom mohli v kabině říct, že jsme se dotkli svého stropu. Sparta je lídr ligy, za poslední dobu udělala velký progres a došla do osmifinále Evropské ligy. I proto nechci vyhlašovat, že ji jdeme porazit. Pravda, stát se to může.

Třeba proto, že sparťané můžou být po reprezentační přestávce lehce rozhození?

Jako hráč jsem s tím měl problém. Když jsem se vracel ze srazu nároďáku, chvilku mi trvalo, než jsem přepnul zpátky na ligu. Ale Sparta je rozjetá a tutově bude chtít udržet první místo před Slavií.

A vy? Na předposlední Karvinou ztrácíte bod.

Jsme ve složité situaci, ale ještě jsme nespadli. Do konce sezony zbývá pět kol základní části plus nadstavba, takže nějaký čas ještě je. Na jaře jsme o něco lepší než na podzim, zdaleka nejsme ztracení.

Jste jako trenér ve větším stresu, než když jste ještě hrál?

Jako trenér tím příběhem žijete 24/7. Pořád mi šrotuje v hlavě, jestli jsem na nic nezapomněl a předal klukům všechny potřebné informace. Když v pět ráno vstanu, okamžitě začínám přemýšlet o fotbale.

A jako hráč jste to měl jak?

Ne, že bych to flákal, do každého tréninku i zápasu jsem dával všechno. Ale třeba z předzápasových porad jsem si něco zapamatoval a něco ne. Tím nechci dávat svým hráčům špatný příklad. (usmívá se) Když jsem končil, začal jsem o fotbale přemýšlet daleko víc – a teď už jsem tím úplně pohlcený. Momentálně řeším jen to, jak zabodovat proti Spartě: s Jirkou Lerchem jsme viděli spoustu jejích zápasů včetně těch, o kterých si myslíme, že soupeř zvolil dobrou taktiku.

Už víme, že jste ve Spartě prožil své nejlepší fotbalové roky. A dál?

Sparta, to je spousta zážitků, velké zápasy v Evropské lize a pozvánky do reprezentace. Rok předtím, než jsem tam z Budějovic přestoupil, mi zavolal tehdejší sparťanský skaut Dan Drahokoupil, že jsem na seznamu padesáti vytipovaných hráčů. Bylo mi dvacet, znělo to jako sen.

Sen, který se splnil?

Pomohlo mi, že jsem se v roce 2007 dostal na Euro jednadvacítek, mohl jsem se tam ukázat. Sparta mě koupila s tím, že kdyby to nevyšlo, půjdu na hostování zpátky do Dynama, ale vyšlo to nad očekávání. Zabydlel jsem se v domku na Ruzyni, v áčku Sparty si mě nechali a šlo to už jen nahoru.

Ale jen do doby, než vám začaly vleklé trable s koleny, viďte?

Po operaci přetržených zkřížených vazů jsme já i Sparta dělali všechno pro to, abych se vrátil do formy, ale už nikdy jsem se na původní úroveň nedostal. Tenkrát jsem si to nepřipouštěl a hledal chyby všude jinde, možná jsem i křivdil trenérům. Teď už se s tím nedá nic dělat, ale i tak jsem měl hezkou kariéru.

Sparta, to je pro vás taky celoživotní kamarádství s parťáky Jurajem Kuckou a Jiřím Jeslínkem.

Máme speciální skupinu na WhatsAppu, pořád tam něco létá. Každý den podáváme hlášení, co jsme zažili a co nás čeká nazítří. Už spolu přes deset let nehrajeme, ale je to, jako kdybychom se nikdy neopustili. Kuco hraje ve Slovanu Bratislava, takže teď k sobě máme fyzicky trochu dál, zato s Jirkou se vídáme častěji. Dělá asistenta v Houstouni a přes den rozváží biologický materiál od doktorů do laboratoří. Říká, že zachraňuje životy. (usmívá se)

Foto: Jan Handrejch, Právo

Takhle se Jiří Kladrubský (vpravo) před lety ve Spartě radoval s Manuelem Pamičem a Jurajem Kuckou

Fandí oba přes vás Dynamu?

Drží mi palce. Vidí, že mě trénování chytlo, přitom nikdo z nás by tenkrát ve Spartě netipoval, že jednou budu koučem. Nenapadlo by mě to ani dva roky před koncem kariéry a teď si neumím představit, že bych měl dělat něco jiného. Každý den se těším, až zase budu na stadionu.

Přitom je při pohledu na tabulku evidentní, že máte docela nepříjemné starosti. Co chybí Budějovicím, aby byly výš?

Pořád doplácíme na chyby v obraně, 54 gólů jako my dostal v lize už jen Zlín. Právě v zápase s ním jsme nedávno dojeli na strach o výsledek na konci: v našem vápně jsme byli v devíti proti šesti, přesto jsme inkasovali a z výhry byla remíza. Pokud se nám tyhle věci povede vychytat, zachráníme se.

Ještě ke Spartě: máte ji nasledovanou víc než ostatní týmy?

Snažím se mít přehled o všech ligových soupeřích, nejen o Spartě. Za poslední měsíc třikrát prohrála, což ale neznamená, že by měla být méně silná. Od Liverpoolu dostala dohromady jedenáct gólů, ovšem tým nabral spoustu zkušeností. Takové zápasy v Česku neodehrajete.

A co nedávný debakl 0:4 v Plzni? Inspirovala vás Viktoria něčím?

Podle mě to bylo spíš o Spartě. Na první pohled to budilo dojem, že na tým dolehl našlapaný program se spoustou zápasů ve vysokém tempu. Třeba v pohárovém derby na Slavii jsem i za stavu 0:2 ze sparťanů cítil obrovské odhodlání, a nakonec to v prodloužení otočili. Ovšem v Plzni tohle nebylo.

Čistě teoreticky, kdybyste měl možnost, vzal byste si některého hráče dnešní Sparty do Budějovic?

Při vší úctě ke sparťanům, nevzal. Možná to zní namachrovaně, ale já stoprocentně věřím v naše hráče a jejich schopnosti.

Mají na jaře čistou hlavu? Narážím na divokou zimu, kdy se zpožděné mzdy začínaly vyplácet až těsně před startem ligy.

Teď už je líp, peníze chodí pravidelně. Už v zimě jsem opakoval, že se chci soustředit jen na fotbal. Věci s vedením řeší Jirka Lerch a já mám volnější ruce. Stejně tak hráči: můžou mít v hlavě jen to, jak zachránit ligu.

Jak ji zachránit?

Doma jsme na jaře ještě neprohráli, ale nutně to chce i body z venku. Není náhoda, že jsme tam nevyhráli už 23 zápasů po sobě. Když jsme před dvěma týdny šli v Karviné do vedení, věřil jsem, že to zlomíme, ale nevyšlo to. Hlavně gól z penalty v 93. minutě byl hodně hořký. Nevadí, makáme dál a zkusíme obrat Spartu.

Reklama