Článek
Dva tituly se Slavií, třetí se Spartou. Kam zařadíte ten poslední?
Momentálně nejvýš, mé emoce jsou v tuto chvíli největší. Netvrdím, že dva tituly se Slavií byly snazší, ale před dvěma lety nám v posledním kole stačila i remíza a loni se o titulu rozhodlo dříve než v posledním kole. Letošní ročník byl nesmírně vyrovnaný, všechny přední týmy hrály velmi dobře až do konce. Potvrdil to ostatně Jablonec, který se vyšvihl na druhé místo.
Do Sparty jste zamířil z Turecka, minulé dvě sezóny jste však prožil ve Slavii. Váš přestup byl v zimě velkou událostí, nelitoval jste ho někdy v průběhu jara?
Rozhodně nebylo příjemné, když po prvním utkání s Příbramí někteří fanoušci skandovali „Brabec ven“. Věděl jsem, že musím zůstat silný. Věřil jsem, že mám na to, abych ve Spartě hrál a týmu pomohl. Jsem jenom rád, že se to potvrdilo. Za celou sezónu jsme neprohráli, což o něčem svědčí. Teď bych měl paradoxně poděkovat trenéru Jarolímovi, že mě nechtěl ve Slavii. Takhle mám třetí titul.
Jaký byl poslední krok v zápase s Teplicemi?
Rozhodně hodně těžký. Šli jsme do utkání s tím, že se pokusíme co nejdřív skórovat. Bohužel jsme neproměnili šance, skórovali jsme až po přestávce. Tomáš Řepka to udělal výborně. Nepřišel však druhý gól, aby byl klid. I lepší týmy by se potom strachovaly o výsledek. Teplice si ale nevypracovaly vůbec nic a naše vítězství je zasloužené.
Trefit jste se mohl i vy.
Mohl, šance jsem měl. Jenže letos mně do branky nespadne nic... Snad jsem si nějaký gól schoval pro příští sezónu. A ještě hezčí by bylo, kdybych se trefil v pohárech.
