Sparta - Plzeň 3:0Završit triple nepředstavovalo pro Spartu problém. Tak špatnou Plzeň dlouho nepotkala

Plzeňské penaltové prokletí jako by nemělo mít konce. Na jaře zpackaným rozstřelem ve finálové konfrontaci se Spartou přišla Viktoria v Edenu o domácí pohár, v duelu o Superpohár pro změnu odmítla jít už po šesti minutách do vedení.

„A to jsme se na penalty zaměřili a přes léto je trénovali," tvrdil plzeňský kouč Dušan Uhrin ještě předtím, než se Kovařík postavil po faulu Costy na pronikajícího Petrželu k exekuci pokutového kopu. Samozřejmě marné, protože napálil míč jen do břevna.

Trest tudíž musel přijít, i když na Plzeň dopadl hodně záhy. Pochopitelně od snajpra Lafaty, který se po centru Dočkala obtočil kolem Koláře a byť v pozici pramálo fotbalové a s Kolářovým přispěním, přesto potvrdil, že jeho střelecký apetit je v nové sezóně až neskutečný.

Sparta samo sebou v tu ránu narostla a hrou, která ji ctila už v úterním kvalifikačním prologu o Ligu mistrů proti Tallinnu, rozvracela plzeňské obranné řady. A to v její sestavě absentoval Hušbauer, jemuž trenér Lavička dopřál volno a nahradil ho Dočkalem.

A právě Dočkal to byl, kdo mohl vedení Pražanů jistit. Nejprve ovšem po příležitosti Krejčího likvidované plzeňským gólmanem pálil vedle tyče, čtyři minuty poté po chytře rozehraném trestném kopu musel jeho ránu likvidovat Kozáčik.

Sparta profitovala hlavně ze hry Matějovského, který vymýšlel, rozděloval dlouhé pasy i chytré přihrávky, čímž byla režie Superfinále dána. Po pětatřiceti minutách už úplně, neboť Krejčí se prodral přes Rajtorala k míči a skóroval podruhé.

Bylo prostě až neuvěřitelné, jakých chyb se plzeňská obrana dopouštěla a jak proti pohyblivým, rychlým a jednoduše si počínajícím domácím fotbalistům hořela. Pod dva góly se podepsala, minimálně dvě tři další hrůzné chvíle Kozáčikovi připravila. A protože středová řada prakticky neexistovala a Tecl byl tudíž vpředu zcela odříznutý, mělo utkání jednostranný průběh.

Devět minut po přestávce scházely centimetry, aby Vácha z trestného kopu účet Superpoháru podepsal definitivně. Točená střela však břevno Kozáčikovy brány přeplachtila, takže Plzeň se ještě mohla zvednout, snažit se výsledek zkorigovat a utkání trochu zdramatizovat.

Jenže když po hodině hry zlikvidoval Bičík prakticky na brankové čáře Teclovu hlavičku a po další čtvrthodině i závar vyvolaný Bakošem, pocítili Západočeši opětovně svou marnost a utkání se snažili už jen dohrát, aby neinkasovali potřetí. Marně a zbytečně, protože v nastaveném čase je první trefou v letenském dresu vyprovodil Breznaník.

Jinak ovšem Sparta nasadila před cestou k odvetě do Tallinnu úspornější režim, takže utkání se dohrávalo v poklidu. Samozřejmě až na zranění střídajícího Pilaře, který nastoupil do druhé půle, ale po pětatřiceti minutách ho po střetu s Holkem odnesli z trávníku na nosítkách. Kvůli zranění předtím střídali i sparťané Krejčí s Matějovským.