Hlavní obsah

Jágra překvapil humbuk a šel s Kladnem trénovat: Hrozný, jen přežít bylo šílený!

5. 10. 2022 16:09

Svým nedělním vyjádřením, kdy připustil variantu, že už se na led jako hráč nemusí vrátit, Jaromír Jágr mnohé překvapil. Samotného majitele hokejového Kladna, který v aktuální sezoně ještě neodehrál jediný zápas, zase zarazilo, že se jeho konec bere skoro jako hotová věc.

Jaromír Jágr uvádí na pravou míru slova o konci kariéry. Naskočit do rozjetého vlaku je nejobtížnějšíVideo: Sport.cz

 
Článek

Takže to tak není?

Dostal jsem otázku, kdy se vrátím a jak brzo to bude. Odpověděl jsem, že momentálně (klade důraz na slovo), to absolutně nevidím. Pak už z toho média něco udělala a já to nechci komentovat. Bylo by to zbytečné.

Jak jste tedy svá slova myslel?

Že momentálně jsem neměl čas, chuť ani vůli trénovat a bez tréninku prostě člověk nemůže hrát. To ale neznamená, že to znovu naskočí, že tu chuť znovu dostanu. Nic nevyvracím, ale z jedné odpovědi vznikl; neříkám humbuk; ale spousta článků, které jsem ani nechtěl komentovat, protože mi připadaly nesmyslné.

Je tedy možné, že třeba v listopadu vás zase uvidíme na ledě, pokud se vám chuť do hokeje vrátí a kvalitně potrénujete?

Možná už nenastoupím. Já fakt nevím. Třeba dneska jsem podruhé trénoval ve výstroji (s mužstvem), abychom měli na ledě dvacet hráčů, protože jich máme spoustu zraněných. Je nesmysl tahat na náš trénink hráče ze Chance ligy, takže jsem šel na led.

Jaký jste měl ze sebe dojem?

Bylo to náročnější, než jsem si dokázal představit. Bylo to hrozný, jen přežít trénink je pro mě šílený. Z různých důvodů - šest měsíců jsem nebruslil, nic jsem nedělal, mám nadváhu, jsem starej. I tak jsem ale šel na trénink, protože mi dává daleko větší smysl trénovat ve dvaceti lidech než v devatenácti.

Třeba vás častější tréninky nakopnou k brzkému návratu...

V šedesáti mě to může nakopnout (směje se). Proč ne, je spousta starších lidí, kteří se chodí hokejem bavit po svém zaměstnání. Oproti nim mám ohromnou výhodu, že jsem majitel, takže se můžu do sestavy nějak dostat. Tohle oni nemají, přesto mají hokej stejně rádi jako já a po práci jdou hrát své hobby ligy.

Ještě na začátku srpna jste tvrdil, že do extraligy naskočíte, i když to bude později. To se toho za ty dva měsíce tolik změnilo, že už si tím teď nejste jistý?

Nemohl jsem trénovat a naskočit do rozjetého vlaku je to nejobtížnější. Kdybych trénoval pravidelně, hned po sezoně absolvoval letní přípravu a normálně trénoval s mužstvem, bylo by to jiné. Ale já nemohl. V daný moment pro mě byly důležitější věci, než se soustředit na to, jestli dám jeden gól, nebo dva. To není tak důležité v porovnání s tím, jestli to tady (v Kladně) dopadne dobře, nebo ne. Prostě spíš myslím na ostatní než na sebe.

Pokud byste se rozhodl opravdu skončit, nabízí se při Winter Classic. Utkání pod širým nebem už ale bylo dvakrát odloženo a jeho konání je nejisté i v této sezoně. Jak to s ním vypadá?

Je to složité, i když věřím, že to dopadne. Ale věřit je jen hezký začátek. Není moc času to v zimě zrealizovat, a pokud se tak stane, opravdu to bude šrumec. Na druhou stranu bych měl extra motivaci se do toho co nejrychleji dostat. Slíbil jsem, že Winter Classic budu hrát a chtěl bych si ho zahrát. Možná by to opravdu byl můj poslední zápas, nevím. Nic nezaručuju, ani neslibuju. Musel bych se na ten zápas dobře připravit, protože z voleje bych to nedal.

Před sezonou jste rovněž říkal, že kromě zápasu pod širým nebem vás motivuje i zahrát si na zrekonstruovaném kladenském zimáku. To už neplatí?

(dlouze přemýšlí) Pokud bych se chtěl vrátit na běžné zápasy a zrovna bych se necítil, mohl bych si v klidu ještě týden potrénovat a vrátil bych se později. To u Winter Clasic nejde. Tam bych měl jasně dané datum, na které bych se musel připravit a podřídit tomu určité věci. Když naopak není pevný termín, lidské tělo si vždycky najde výmluvu, proč až příští týden.

Přestože nehrajete, kladenské zápasy sledujete ze střídačky a častokrát na ní hráčům radíte. Bavila by vás po konci kariéry trenéřina?

Upřímně si myslím, že být majitelem klubu je daleko větší zodpovědnost než být trenérem. Jsem na každém tréninku, náš styl se poslední čtyři roky nijak moc nezměnil, máme kvalitnější a lepší hráče, než jsme měli. Nejdůležitější je stejně trénink. Můžeš mít geniální taktiku jakou chceš, ale když tě nepodpoří nohy a hráči budou pomalejší, tak je to úplně jedno. O tom to je.

Spíš jsem měl na mysli, jestli by vás naplňovalo stát se trenérem?

Nevím, zda bych zvládl být trenér. Denně koukat na videa, připravovat tréninky. Na to nemám čas. Trénovat není problém, do toho ale ty cesty na venkovní zápasy. Jsou to mnohdy dálky a já na to vážně nemám čas. Teď sice jezdím, ale to proto, že chci být s týmem. Není to práce na hodinu dvě denně. Jsem na stadionu od osmi do dvou jen na tréninku a s trenéry, a to ani nejsem součástí toho tréninku.

Reklama

  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

Nejnovější články