Článek
Aby Boleslav postoupila ze skupiny, musí v Itálii zvítězit a Uhrin věří, že jeho bývalý tým není bez šancí. "Doufám, že kluci půjdou dál. Snad jim přinesu štěstí," usmíval se Uhrin, když se ve středu dopoledne nečekaně objevil v odletové hale pražského ruzyňského letiště. Syn kouče vicemistrů Evropy z roku 1996 si ale od minulého týdne užívá volno, v Rumunsku se už také o slovo přihlásila zimní přestávka.
A tak Uhrin rád využil pozvání mladoboleslavského klubu, který jej pozval na zájezd do Florencie. "Nějak jsme se bavili s lidmi z vedení a prostě se někdo zeptal, jestli bych se také nechtěl jet podívat. Využil jsem to rád, ale jedu se opravdu jenom podívat na fotbal. Žádné možné posily sledovat rozhodně nejedu," vyprávěl vesele Uhrin, který se vzápětí srdečně zdravil s boleslavskými hráči a hodně času strávil také debatou se současným boleslavským koučem Zdeňkem Ščasným.
K úsměvům je důvod
K úsměvům má Uhrin pádný důvod: Temešvár, kde se vlády nad týmem ujal po skončení minulé sezóny, na podzim v rumunské lize válel. Dlouho se držel na druhém místě, porazil i vedoucí Kluž, až nepovedené zápasy na konci první části ligy Politechniku uvrhly na páté místo. "Konec podzimu nám celkově nevyšel. Vypadli jsme z poháru na penalty, v lize jsme pak jeden zápas prohráli, remizovali a nakonec vyhráli," líčil Uhrin.
Jinak jej prý práce v Rumunsku dokonale pohltila. Uhrina v první řadě v zemi překvapil velký zájem o fotbal. "To je až neskutečné, co se tam děje. S Českem se to v tomhle ohledu vůbec nedá srovnávat," popisoval Uhrin. "Od pátku do neděle tam běží všechny ligové zápasy, na čtyřech televizních kanálech jsou pořád nekonečné debaty o fotbale, o přestupech, všemožné spekulace. Nejdřív jsem to sledoval, protože mě to zajímalo, ale teď se na to ani už moc nedívám," popisoval Uhrin.
I on si pomalu zvyká na zájem médii o svoji osobu, ale zůstává prý nad věcí. Kritika ani pochvalné ódy jej prý nerozhodí. "V Rumunsku jsem ale tolik pod palbou zatím nebyl. Jen se v novinách hodně pozastavovali nad tím, že jsem v jednom zápase postavil hráče, který prý hrát vůbec neměl. Ale on pak dal krásný gól do šibenice ze 30 metrů a po zápase to zase bylo hodnoceno jako dobrý tah," popisoval Uhrin praktiky rumunských žurnalistů. "Oni jsou strašně zvídaví. Člověk si musí dát velký pozor na to, aby nezavdal příčinu nějakým spekulacím. To je v Rumunsku na denním pořádku," vysvětlil Uhrin.
Přísný systém s udělováním trestů
Angažmá v Rumunsku bere hlavně jako velkou školu a získání cenných zkušeností do budoucna. Řada věcí jej po uvedení do funkce zaskočila. "Nejprve jsem se divil, jak široký kádr je nutné mít v Rumunsku k dispozici. Ale je tam hodně přísný systém s udělováním trestů za žluté karty, takže je to potřeba točit hodně hráčů. My máme třeba v mančaftu 27 lidí, silné kluby klidně až 35 a všechno jsou to vyrovnaní hráči," popisoval Uhrin.
Překvapením pro něj také bylo, v jak špatných stavech se některá hřiště v tamní nejvyšší soutěži nacházejí. "Buď se hraje na dobrých plochách, nebo v úplném bahně. Na to jsme také na konci podzimu trochu doplatili, protože v těch oranicích naši malí a techničtí hráči moc šancí neměli. Vedení jsem hned říkal, že jsme na to měli být připravení a měli mít k dispozici i vyloženě fyzicky vyspělé kluky," podotkl Uhrin.
Jinak má pro rumunský fotbal hlavně slova uznání. "Rumunská liga je hodně náročná soutěž a jsou v ní velice dobří hráči a také stovka cizinců. Rumunům jen ještě chybí taktická vyspělost a zodpovědnost," dodal Uhrin.
