Článek
"Zápas jsme měli pod kontrolou, i když jsme na první branku čekali víc než půl hodiny. Už jsem nastoupil ve čtyřech zápasech během čtrnácti dnů, ale cítím se výborně. Jen samozřejmě potřebuji ještě zlepšit fyzičku a získat herní jistotu. Obojí se zlepšuje s každým tréninkem a zápasem.
Na trávník jsem přišel v 56. minutě. O deset minut později jsme dali druhý gól, který v podstatě rozhodl o našem vítězství. Můj už ho jen pečetil, ale ten gólový volej mi vyšel parádně. Po rohovém kopu brankář hostí vyrazil míč a ten se snášel obloučkem přímo ke mně. Byl jsem tak metr za šestnáctkou, nádherně mi to sedlo na pravačku a přes celou branku jsem to trefil ke vzdálenější tyči.
Jestli je Monako zase ve formě, se ukáže především koncem týdne. To hrajeme v Parku princů proti Paříž St. Germain, tedy proti Davidovi Rozehnalovi. Na zápas se těším. Oba celky bojují v popředí tabulky a nás by vítězství posunulo blíž k pohárovým příčkám. Těším se také na zápas se Slavií v Poháru UEFA.
Asi bych měl říct pár vět k tomu, co mi vlastně bylo. Přípravu jsem promarodil kvůli zranění, které není tak obvyklé. V bříšku palce u nohy jsou dvě malinkaté kůstky a ty jsem měl zlomené. Na první pohled banalita, ale nedalo se s tím hrát a hojí se to pomalu. Teď už jsem v pořádku. Na zranění nemyslím, protože palec nebolí a mohu normálně hrát. Dřív jsem trpěl při každém doteku s míčem nebo došlápnutí, ani normálně chodit jsem nemohl.
Samozřejmě jsem sledoval kluky z reprezentace v kvalifikaci. Pořád máme postup ve svých rukách. Myslím si, že Norové jsou v baráži sice těžkým, ale zvládnutelným soupeřem. Věřím, že postoupíme. Jak už jsem řekl, cítím se dobře a pokud mne trenér Brückner povolá, moc rád přijedu a pomohu."
