Článek
Jako jeden z mála nezpíváte před zápasem českou hymnu. Změníte své zvyklosti alespoň před zápasem s Řeckem, v němž půjde vašemu týmu o přežití?
Nezměním. Když jsem byl ještě mladý, zpíval jsem hymnu pravidelně s ostatními a vždycky jsme prohráli. A tak jsem s tím z pověrčivosti přestal a zpívám si ji jen v duchu pro sebe.
Jak tedy chcete ostatní vyburcovat?
Nemusím je burcovat, protože psychický stav našeho mančaftu je velice dobrý. První zápas jsme zpackali, teď máme druhou šanci, kterou chceme proti Řekům využít.
Takže si nepřipouštíte reminiscence na šampionát před dvanácti lety v Belgii a Nizozemsku, kde jste první dvě utkání prohráli a ve třetím už neměli s Dánskem o co hrát...
To nejsou právě dobré vzpomínky. Tentokrát se mi ze šampionátu domů ještě nechce, takže budeme o postup bojovat. A tvrdě.
Tedy myšlenky na pomstu za šampionát v Portugalsku, kde vás Řekové vyřadili v semifinále a dokonce v nastaveném čase?
Ta vzpomínka na vzpomínané semifinále mě dodnes mrzí a bolí, ale paralely mezi šampionáty se těžko dají hledat. Oba týmy se za tu dobu změnily, v řeckém i našem mančaftu zůstalo už jen pár hráčů, takže dnešní zápas se za odvetu považovat nedá.
Ale s Řeky to budete mít stejně těžké, jako tehdy...
Mají hru pořád vystavěnu na pevné obraně, i když jejich defenzivní styl není už tak markantní jako dřív. Přidali totiž rychlý přechod do útoku a vpředu mají rychlé a hodně nebezpečné hráče. I když už jsou v letech, zkušenosti a velkou kvalitu pořád představují, takže budou představovat nebezpečí pro naši bránu. Akcent na obranu je však u nich pořád zřejmý.
Abyste uspěli, budete tentokrát potřebovat podporu fanoušků po celých 90 minut a nikoli, aby se o vás odvrátili jako v záběru úvodního zápasu s Ruskem. Pošlete jim před možná klíčovým duelem nějaký vzkaz?
Že bych si moc přál, aby nás tentokrát povzbuzovali celý zápas.
