Článek
Hotel Čechů ve Francii.
Po veřejném tréninku jste věnoval rukavice francouzskému chlapci. Čím vás zaujal?
Když jsme na konci kopali fanouškům míče, on po jednom z nich skočil a zlomil si ruku nebo palec. Museli ho ošetřit a odvézt do nemocnice. Tak jsem mu dal rukavice, aby balón příště líp chytil (úsměv). Vypadal spokojeně, chtěl se i vyfotit.
Když jste přišli na trávník, téměř čtyři tisíce fanoušků vám tleskalo a vy jste je pozdravil za tým. Měl jste připravenou řeč?
Přijetí bylo velice příjemné, fanoušků přišlo hodně. Ukazuje to, jak se Francouzi těší na šampionát. Připravenou řeč jsem neměl. Ten pán, co to moderoval, mi dal mikrofon, abych něco řekl. Zpětně jsem si uvědomil, že ho znám. Když jsem chytal v Rennes, on tam moderoval. V první chvíli jsem ho nepoznal, ale on se ke mně hlásil, takže mi to docvaklo. Po tréninku jsme si povídali a vzpomínali. Bude i na zápase v Toulouse.
Líbí se vám hotel, kde bydlíte?
Samozřejmě jsme si ještě nestihli všechno prohlédnout a vyzkoušet, jsme tu sotva den. První dojmy jsou ale velmi příjemné a je tam klid. Splňuje to všechny podmínky, které na tak velké a dlouhé akci potřebujete. Včetně stadiónu. Bydlíme v parku, do centra to máme kousek, ale vzhledem k programu a cestování stejně nebude moc šancí někam chodit. Pro nás hráče je důležité, abychom se měli kde vyspat, natáhnout se a relaxovat, k dispozici bylo vše, co potřebujeme, abychom se dobře připravili.
Po návratu ze soustředění v Rakousku jste říkal, že pauza mezi koncem ligových soutěží a šampionátem je zbytečně dlouhá. Teď už jste ve správné provozní teplotě před turnajem?
Teď už ano. Hned po příjezdu do Tours jsme cítili změnu, šampionát na nás dýchl, viděli jsme velký zájem lidí kolem nás. Je znát, že v pátek to vypukne. Pro nás sice až v pondělí, ale budeme sledovat podle možností zápasy, připravovat se na ten náš v atmosféře mistrovství. Do zápasu sice zbývá ještě několik dní, ale tohle čekání už nevadí. Teď už to dostává správné grády.
Váš úvodní soupeř ve skupině Španělsko prohrál v generálce s Gruzií 0:1. Je to z vašeho pohledu dobrý výsledek?
Bohužel není. Dají si totiž pořádný pozor na to, aby se jim něco takového nestalo v úvodním zápase. Pro favorita je to varování, takže se o to pečlivěji připraví na první utkání. O to těžší zápas nás čeká. Pro nás by bylo lepší, kdyby vyhráli 5:0, protože by na nás šli ve větší pohodě, jako že se nemůže nic stát. Teď budou mnohem obezřetnější.
Najdete na prohře favorita i nějaké pozitivum?
Snad to, že si uvědomíte například to, že každý zápas začíná od nuly a vyhrát se dá s kýmkoliv. Nikdy nevíte, jak to může dopadnout. Oni na soupeři leželi celý zápas, bušili do něj, ale z prvního protiútoku dostali gól. I takový favorit, když inkasuje jako první, má pak problémy se zápasem něco udělat.
Vstupy do turnajů ale nemají zrovna nejlepší...
Oni v minulosti většinou vyhráli všechny přípravné zápasy, ale vstup do turnaje jim nevyšel. Na evropských šampionátech se ale rychle rozehráli a dvakrát za sebou je vyhráli. Teď generálku prohráli. O to víc si uvědomí, že není dobré vstoupit do turnaje špatně a pak to dohánět. Nikdo nechce první zápas prohrát a dostat se pod tlak. Opak je to nejlepší, protože máte základ, na kterém můžete stavět a nemusíte se strachovat do posledního utkání.
Španělé, jak se zdá, stále vybírají brankářskou jedničku. Rozhodují se mezi Casillasem a De Geou. Který podle vás dostane přednost?
Sám jsem zvědavý, protože oba jsou velmi kvalitní a už hodně zkušení. Patří k nejlepším na světě. Otázkou je, jestli vsadí na obrovskou Casillasovu zkušenost, vždyť jim vychytal dva tituly mistrů Evropy, jeden světový a má s Realem spoustu trofejí. Daří se mu i v Portu. De Gea měl v Manchesteru United dvě výborné sezóny. U nich je jedno, který půjde do brány.
Najít ve hře Španělů nějaké slabiny je obtížné, ale obranné standardky občas nezvládnou. Mohla by tohle být cesta k úspěchu?
Nemyslím si, že by standardky byly jejich slabinou. Jednak z těch útočných jsou velmi nebezpeční, protože je výborně zahrávají, a mají tam skvělé hlavičkáře, jako jsou Ramos, Piqué nebo Azpilicueta, kterého znám ještě z Chelsea. Ti jsou ale výborní i při obranných standardkách. Španělé mají hodně vysokých hráčů, což je určitá výhoda. My jsme si třeba mysleli před zápasem s Koreou, že oni jsou malí, ale oni byli větší než my.
Má český tým proti Španělům ve vzduchu šanci?
Proč by neměl? Máme také výborné hlavičkáře. Určitě se pečlivě připravíme i na standardky, protože budou hodně důležité a mohou zápas rozhodnout.
Před čtyřmi roky v Polsku jste odehráli celou skupinu ve Vratislavi, teď budete létat k zápasům pokaždé jinam. Může to mít nějaký vliv na tým?
Podle mě vůbec ne. Všichni jsme z klubů zvyklí létat k zápasům, nebo přinejmenším dojíždět autobusem či vlakem. Přiletíte, potrénujete, vyspíte se, odehrajete zápas a letíte nebo jedete domů. Nic, co by někdo z nás neznal ať ze zápasů reprezentace, evropských pohárů nebo i domácích soutěží.
Je rozdíl, když hráč jede na takový turnaj jako ligový mistr, nebo po úspěchu v evropském poháru, a mezi tím, kdo do posledního kola bojoval o záchranu nebo dokonce sestoupil?
Pro ty, kteří něco vyhráli, nebo se zachránili, je to stejné. Oba mají radost. Horší to je pro ty, kterým se sezóna vůbec nepovedla, a spadli do druhé ligy. Nepříjemný pocit může mít na psychiku hráče vliv a záleží na něm, jak se s tím rychle srovná. Může se třeba projevit i únava, pokud ten hráč odehrál hodně zápasů. Po úspěchu ji tolik necítíte.
