Článek
"Pořád dokola slyším řeči o tom, jak těžké je prosadit se proti italským obráncům. Ale já nemám v Lize mistrů problém skórovat proti italským týmům, tak nevím, proč by to teď mělo být jiné," prohlásil osmadvacetiletý útočník. Svá slova letos už stačil doložit i konkrétními činy.
Ve čtvrtfinále Ligy mistrů v březnu Henryho Arsenal narazil na Juventus Turín a právě francouzský kanonýr byl jednou z hlavních postav celého souboje: v prvním utkání zpečetil vítězství svého týmu 2:0. Za Juventus nastoupili i gólman Buffon, obránci Cannavaro se Zambrottou či záložník Camoranesi, kteří se proti Henrymu postaví také v nedělním finále MS a rádi by mu vyřazení z Ligy mistrů oplatili.
Hrát proti Itálii je pokaždé složité
Henry se na šampionátu v Německu zatím trefil třikrát. Je zřejmě jediným hráčem, který by ještě mohl ohrozit nejlepšího střelce mistrovství Miroslava Kloseho, jenž v německém dresu nastřádal už pět přesných zásahů a svoji sbírku ještě může rozšířit v sobotním utkání o třetí místo proti Portugalsku. Henry sice vyhlašuje, že z italských obránců strach nemá, ale dobře ví, že v neděli to nebude mít osamocený na hrotu francouzského útoku nijak lehké.
"Důvod, proč Italové minimálně inkasují, spočívá v tom, že brání skvěle jako tým. Vůbec to není jen o Cannavarovi a Materazzim," prohlásil Henry o stoperské dvojici, která je společně s gólmanem Buffonem symbolem italského úspěchu. "Hrát proti Itálii je pokaždé složité. Oni jen čekají a čekají, svým stylem hry uspí a úplně na konci vás třeba dorazí dvěma góly," připomněl úterní semifinálový zápas, v němž Itálie zasadila Německu dva údery až v závěru prodloužení.
Finále v roce 1998 Henry nehrál
Henryho příběh na mistrovství dokonale kopíruje osud francouzské reprezentace. Henry se sice v základní skupině střelecky prosadil proti Koreji a Togu, ale nedostál pověsti jednoho z nejlepších útočníků světa. Až ve vyřazovací části se rodák z Paříže "rozjel", stejně jako celý tým. Ve čtvrtfinále Henry jediným gólem vyřadil obhájce z Brazílie, v semifinále proti Portugalsku zase zařídil penaltu, z níž rozhodl Zinédine Zidane.
Henry se těší na to, že s Francií zase v neděli bude slavit titul světových šampionů, stejně jako před osmi lety na domácí půdě. Tam se objevil jako dvacetiletý mladík, který do zápasů naskakoval většinou pouze jako střídající žolík. V památném finále proti Brazílii se ale do hry nedostal, přestože jej kouč Jacquet v druhém poločase chtěl vyslat do boje.
Všechno ale zhatilo vyloučení stopera Desaillyho, místo Henryho pak dostal šanci defenzivní záložník Vieira. Teď není žádných pochyb o tom, že Henry hrát bude. A francouzský kanonýr bude navíc doufat, že se po zápase zase polaská s trofejí pro mistra světa. Už podruhé v kariéře.
