Rubriky:

Reprezentace

Brückner nechce o návratu ani slyšet, odmítl i Sokol Nezamyslice

8. dubna 2010 08:00

Je odpočatý a vysmátý. Dvakrát se Karel Brückner vrátil zpátky na fotbalovou scénu, ale zdá se, že potřetí je jeho odchod již definitivní. Své služby ještě nabízí při vzdělávání trenérů, sám usednout na lavičku však prý opravdu nehodlá. Spokojený sedmdesátiletý kouč na odpočinku to zopakoval ve středu v Praze, kde převzal Cenu Václava Jíry.

Pochvalujete si, že jste se ocitl mezi elitou, kterou představují Josef Masopust a spol. Není to pro vás přece jen povzbuzení do další práce?

Tak to nevím. Během svojí takřka čtyřicetileté trenérské kariéry jsem neměl žádnou přestávku. A jakmile z toho jednou vypadnete, zpátky už nenaskočíte. Jsem realista. Jsou tady určité limity. Ve fotbale jsou jisté věci nastavené. Je to live show, reality show a nevím, jestli bych stíhal. Hlavně ne žádný sentiment a vzpomínky.

To jste tvrdil už po EURO 2008. A pak jste to vydržel měsíc a vzal reprezentaci Rakouska!

To je pravda. Já končil vlastně na třikrát, podruhé jsem se vracel jako Haškův poradce.

No právě. To jste byl za první poločas schopný popsat celý blok s náčrty, jak by se mohlo hrát po přestávce... To vám nechybí?

Chybí, ale to jsou právě ty limity. Já byl zvyklý dělat všechno naplno v první linii. Měl jsem představu, že si v pokročilém věku k sobě vezmu mladšího trenéra a budeme to dělat spolu. Oni se však pokaždé chtěli spíš osamostatnit.

Při předávání Cen Václav Jíry jste přímo z pódia dostal nabídku od Sokola Nezamyslice z Plzeňského kraje. Co vy na to?

O nabídky já nikdy neměl nouzi. Dříve jsem je dostal i od Sparty a od Slavie, ale já byl fixovaný na svůj region. A teď už opravdu s žádnou nepočítám.

Fotbalový svaz však o vaše zkušenosti dál stojí.

Rýsuje se určitá forma spolupráce při vzdělávání trenérů. Už jsem o tom mluvil s ředitelem Dušanem Fitzelem. Poradenství mohu nabídnout.

A co tedy vlastně děláte?

Odpočívám a věnuji se pomáhání při domácích pracích.

Jaké konkrétní práce berete na sebe?

Hlavně ty lehčí... Také hodně čtu, jsem neustále v knihovně.

Fotbal ale určitě dál sledujete.

Jen pasivně. Koukám na televizi a klidně mohu zápas vypnout, to je nádhera. Vybírám si jen ty lepší věci: Ligu mistrů, anglickou, italskou, španělskou, německou a také českou ligu. Ale už je to víceméně fanouškovský pohled, ne tak namáhavý, profesní.

Nemáte při pohledu na českou reprezentaci obavy, že jste byl posledním koučem, který měl tu čest spolupracovat s výjimečnou generací? Že už to bude jen horší?

Já si hráče připravoval čtyři, pět let v jedenadvacítce, kterou jsem vedl i dva roky coby Chovancův asistent u áčka. To byly krásné roky. Bylo to unikátní, takovou možnost vývoje neměl asi žádný trenér na světě. Nic není na náhodu, já věřím práci. Jde o to, jak si mužstvo připravíte.

Tím jste se elegantně vyhnul odpovědi ohledně perspektivy národního týmu...

To já dělám v poslední době dost často. (smích)

A jaká ta budoucnost podle vás bude?

Já si pořád myslím, že máme lepší hráče, než jaký předvádíme fotbal. Když se dívám na prostředek portugalské ligy nebo na níže postavené týmy z bundesligy, tak mi neříkejte, že mají větší kvalitu. Máme však samozřejmě ekonomický problém, exodus nejlepších hráčů je veliký.

Tak to asi zase tak moc neodpočíváte, když sledujete prostředek portugalské ligy.

Ale jen chvíli, deset minut...

A teď řekněte pravdu, jak je to s vašimi bájnými rajčaty? Často jste básnil, jak moc se jim věnujete, pak jste zase tvrdil, že jste si to jen vymýšlel.

Jak teď hodně čtu, tak zjišťuji, jak jsem je dříve pěstoval blbě, neodborně.

Sledujete i Receptář?

Samozřejmě, pana Podlahu mám pořád v repertoáru.

Takže onu vyhlášenou zahrádku opravdu máte?

No, pozemek, spíš takový malý záhon. Vysadil jsem na něj vnučkám popínavé jahody, ale musím přiznat, že se plazí nízko nad zemí a mám dost velké ztráty. Mám rád jarní květiny, ty jsem vysázel skoro všechny.

Pavel Dosadil, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace