Rubriky:

Reprezentace

Bílek neodstoupí, věří sobě, své práci i pravdě. Jen aby se ale jeho víra neproměnila v chiméru

11. srpna 2011 17:24 - PRAHA

Naivita domnívat se, že Bílek spáchá trenérské harakiri a sám roli reprezentačního kouče složí. Jedna velká bláhovost počítat s tím, že by ho strahovské vedení odvolalo, neboť samo žije v nejistotě, co přinesou dny příští a kdo ho bude mít po zářijové valné hromadě na povel. Ostatně, nejbližší sezení si naplánovalo na 5. září, tedy až dva dny poté, co bude znám výsledek dost možná klíčového kvalifikačního duelu ve Skotsku a kdy bude tudíž moci se vší rázností jednat.

 

Stanislav Zbyněk, ČTK

Navíc je otázkou, zda by trenérská poprava Bílka vůbec něco řešila. On dva roky evidentně promarnil a jeho nástupci by se před duelem v Glasgowě času na proměnu žalostně nedostávalo.

Pozor na změny, jsou zde ještě hráči

A hlavně – ještě zde jsou hráči. S Bílkovým vedením evidentně spokojení, s panujícími poměry a současnou pohodovou konstelací, která jim vyhovuje, prohry a blamáže si příliš nepřipouštějící. Chtít na nich aby akceptovali změny? Nabourat jejich zvyklosti a momentální pořádky? Dosadit trenérského rasa, jenž by přišel s novotami, vyžadoval na nich náročnější fotbal, nutil je k modernímu pojetí? Nutil je, aby hráli srdcem, byli ochotni chodit důrazně a agresivně do soubojů, nebáli se strčit nohu do šprajcu, v němž by si třeba mohli přivodit zranění a riskovali, že ve svém klubu přijdou o místo v základní sestavě?!

Trenér reprezentace Michal Bílek (vlevo) a šéf fotbalového svazu Ivan Hašek.Dokud na Strahově seděl jako předseda Ivan Hašek (vpravo), měl trenér reprezentace Michal Bílek mocného ochránce. Teď si stěžuje na silný tlak, který pociťuje.foto: Právo/Jan Handrejch

Tohle všechno by se mohlo obrátit proti reprezentaci, protože někteří z reprezentantů by se s klidnou duší pro další sraz omluvili, přičemž záminku by si vždycky našli, jiní by třeba přijeli, ale svůj alibismus by vyznávali dál. Nemluvě o tom, že by Bílkova nástupce a jeho nároky a požadavky mohli klidně bojkotovat, jen aby ho odrovnali. Do duší dnešní reprezentační generace nikdo nevidí, natož aby odhadl, co se v nich odehrává.

Dva promarněné roky

I proto se strahovská generalita, která ke všemu nemá charismatického vládce s tvrdou rukou a patřičným respektem, k činu neodhodlá. Jednak proto, že momentální konstelace v kvalifikační skupině přes varovnou středeční blamáž v Norsku pořád naději na účast v baráži o EURO 2012 dává, hlavně však proto, že si je všech zmiňovaných aspektů vědoma. Nemluvě o tom, že nemá dost dobře kde brát a kam po nástupci Bílka sáhnout.

Nechce se totiž věřit, že by reprezentační mizérii nevnímala a pochybenou trenérovu filipku obhajující norskou blamáž i zatvrzelé setrvávání ve funkci neregistrovala. Zvláště, když dva roky Bílkova panování nad národním týmem utekly a žádný progres se nedostavil. Hra nemá systém a řád, takže se vytrvale mění ve zmatečný chaos, tým tápe a evidentně neví, co na něm trenér požaduje, o odpovídající koncentraci, vůli, anebo alespoň ochotě se o výsledek rvát, když na moderní fotbal nemá, si nemůže nechat ani zdát. O reprezentační bilanci pak vůbec nemluvě, neboť kupříkladu v letošním roce vyhrál Bílkův celek z šesti duelů jen jediný, a to ještě nad slaboučkým Lichtenštejnskem.

Balast reprezentační mizérii nezakryje

Ani slovní balast operující norským excesem, obrovským varováním, velkým tlakem, pod nímž se trenér ocitl hned po jmenování a jenž se nyní ještě umocnil, což všechno jsou Bílkovy věty ze čtvrteční filipiky proti duším nevěřícím a volajícím po jeho odvolání, na těchto faktech nic nezmění. Víra, že jeho výběr v sobě morálku má, což ostatně po domácí kvalifikační prohře s Litvou dokázal hned v následném duelu se Skotskem, takže se v klíčových utkáních určitě zvedne a svou sílu dokáže, je koriguje jen nepatrně.

Norští fotbalisté se radují z prvního gólu proti Česku.Norští fotbalisté se radují z prvního gólu proti Česku.foto: ČTK/Andersen, Aleksander

Možná však tuto obhajobu a trenérovu „analýzu“ krizové situace v reprezentaci a českém fotbale strahovské vedení skutečně akceptuje. Spíše si ale zdá, že si je vědomo, že průměrný tým poskládaný až na dvě tři výjimky představované gólmanem Čechem a s neustálými zraněními laborujícím a o místo na slunci se v Arsenalu rvoucím Rosickým z průměrných hráčů, kteří ke všemu působí mnohdy v podprůměrných klubech, nemá na víc, než předvádí. A že trenér bez charismatu, který navíc není ani motivátorem kalibru svých předchůdců Rady či Straky, ho z  marasmu stěží dostane, vnímá určitě rovněž. Zasahovat do křehkého pnutí kolem národního týmu v době, kdy naděje na druhé místo ve skupině pořád ještě žije, se ale neodváží.

Generalita chce opatření, Bílek o ně nestojí

Proto zůstane den po lekci v Oslo u ujištění vyslaného fotbalovému národu místopředsedou Kučerou, že si fotbalová exekutiva nechá předložit od manažera Šmicra analýzu současného stavu reprezentace a přijme potřebná opatření, aby účast českého reprezentačního týmu v baráži o EURO nebyla ohrožena.

Trenér Michal Bílek na tréninku reprezentaceTrenér Michal Bílek na tréninku reprezentacefoto: Právo/Jan Handrejch

Bílek ovšem o žádná opatření nestojí, neboť si je jistý sám sebou a svou práci, což opětovně potvrdil. „Pořád jsem ten, co má mužstvu co dát, tvrdím, že v případě porážek nešlo o systémové, ale individuální chyby. Za dobu, co vedu národní tým, jsme odehráli všechny zápasy, včetně duelu ve Španělsku, dobře, zklamán jsem byl jen v Norsku. To byl exces. Varování. Proto o změnách či posílení realizačního týmu neuvažuji. Mám vedle sebe pana Komňackého,“ tvrdošíjně hájí sebe i svou pravdu,

Vidinu, že kvalifikace je rozehraná dobře, pětibodový náskok před Skotskem a Litvou víc než přesvědčivý a baráž je tudíž na dosah, samo sebou také. Teď jde jen o to, aby se po středeční blamáži v Norsku a nejhorší prohře, kterou reprezentace za posledních sedmnáct let utrpěla, neproměnila v Glasgowě či potom ve Vilniusu jen v bludnou chiméru.

Času se sice žalostně nedostává, ale pár dnů přece jen zbývá, aby alespoň tuto obavu někdo ze strahovského vedení Bílkovi tlumočil, když si ji sám nepřipouští, skálopevně přesvědčen o své pravdě a dobré práci, kterou u národního týmu odvádí.

Fanoušci mají ovšem jiný názor. Na internetu například už vznikla petice za jeho odvolání. Podívat se na ni můžete zde.

Zdeněk Pavlis (Oslo), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace