Článek
„Když jsem byl v Rakousku prvně, byl jsem malý kluk na lyžích. Další návštěva už byla v létě s fotbalem," vzpomíná s úsměvem Daniel Kolář, záložník české fotbalové reprezentace.
„Já nebyl na lyžích osm let. Vyrazil bych moc rád, ale strašně se bojím zranění," přiznává upřímně Vladimír Darida. „Navíc máme ve smlouvě klauzuli, která nám zimní sporty vyloženě zakazuje. Ale já bych ji ani nepotřeboval. Nechci pokoušet štěstí a raději se vyhnu jakýmkoliv nepříjemnostem," vysvětluje borec patřící německé Hertě.
„Byť lyžovat bychom neměli, jel bych na hory v zimě moc rád. Ale to bych musel mít dovolenou," krčí rameny s úsměvem Kolář, že s ohledem na plnění klubových povinností si v prosinci může odfrknout leda během vánočních svátků.
Kolářovi dodávají Alpy energii
Aktuálně jsou čeští reprezentanti jen pár desítek kilometrů od slavného Kitzbühelu, kde se jezdí nejtěžší sjezd mužské části Světového poháru. „Na slavné sjezdovce Hahnenkamm jsem byl. Ještě s klukama během svého působení v Plzni. Vyrazili jsme si tenkrát na výlet během letního soustředění," směje se Darida.
Právě letní měsíce jsou pro většinu fotbalistů spojené s cestou do rakouských Alp. „S Plzní jsme tady pravidelně. Jezdím jen pár kilometrů od Kranzachu. Krajina je nádherná, hřiště jsou v Rakousku perfektní. Mám to zde moc rád. Když je krásné počasí, úplně mi to dodává energii," rozplývá se Kolář.
„My máme jedno místo v Zillertalu, kam rovněž míříme každoročně. Jsou zde super podmínky, skvělé jídlo, hotely, trávníky. Nikdy nebyl sebemenší problém," vypravuje obránce Theodor Gebre Selassie, jemuž radovánky na sněhu nijak nechybí: „Žádnému ze sportů na svazích neholduji. Maximálně jdu na brusle."
