Hlavní obsah

Šmicer: Stýská se mi po Anfield Road

Se zraněním přijel na sraz fotbalové reprezentace před přátelským utkáním v Turecku záložník Vladimír Šmicer a do Izmiru nakonec ani neodcestoval. Jeden z nejzkušenějších hráčů Brücknerova výběru se tak alespoň podělil v rozhovoru pro deník Právo o zážitky z francouzské ligy, kde hraje s Bordeaux o Ligu mistrů, i o své zálibě ve víně.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Vladimír Šmicer při tréninku fotbalové reprezentace.

Článek

Na reprezentační sraz jste přijel zraněn. Co se vám stalo? V sobotní lize proti Métám jsem asi ve 30. minutě dostal šlapáka pod koleno. Mám nějakou nataženou šlachu. V neděli jsem chtěl na tréninku aspoň vyklusávat, ale nešlo to. Rád bych si v Turecku zahrál, ale když to nejde, tak se nedá nic dělat. Naštěstí je to jen přátelák, daleko horší by bylo, kdyby něco takového potkalo člověka v květnu.

Bordeaux se ve francouzské lize drží nečekaně na druhém místě. Je to překvapení i pro vás? Určitě. Hrajeme o Ligu mistrů, s tím jsem po odchodu z Liverpoolu moc nepočítal. Na vedoucí Lyon ztrácíme šest bodů, ale oni mají ještě zápas k dobru. Mužstvo se před sezónou hodně změnilo, dobře jsme posílili. Sice jsme teď zbytečně ztratili body po remíze s posledními Métami, ale jinak to je dobré. Docela se začalo dařit i mně osobně, i když v Bordeaux hraju o něco víc dozadu než třeba v reprezentaci. A to bráním skoro nejmíň ze všech...

Cítí euforii i fanoušci? Po minulých dvou sezónách byli trochu pesimisti. Ale teď cítí šanci, návštěvy se zvedají. Průměr máme kolem 20 000 lidí na zápas, ale na atraktivní soupeře je vyprodáno: 35 000.

Vědí, že mají v kádru vítěze Ligy mistrů? Vědí, ale pro mě je to spíš zavazující, abych tam podle toho kopal. Ne že bych z toho měl nějaké výhody.

Ale v minulém zápase jste navlékl kapitánskou pásku. Byl to jen záskok? Náš brankář Ramé, který je kapitán, byl zraněn. Tak proto. Jinak jsem jeho zástupce. Hodně mě to potěšilo. Je to důkaz důvěry trenéra i spoluhráčů.

Sledujete dál výsledky svého bývalého klubu Liverpoolu? To je jasné, navíc jsem v kontaktu s člověkem, co se v klubu staral o hráče. Takže mám informace z první ruky. Je tam docela dost Španělů, ale daří se jim. Příjemně mě překvapilo, že se do Liverpoolu vrátil můj velký kamarád Robbie Fowler. To je skvělý kluk a moc mu to přeju.

Chybí vám ve Francii něco z Liverpoolu? Stadión Anfield Road. Po tom se mi stýská. Vůbec ta anglická atmosféra, kterou asi nikde jinde nezažijete. V Bordeaux je to trochu jiné, ale zase je tam větší parta, protože jde o menší klub a nemáme vyloženou hvězdu. Třeba chodíme častěji všichni po zápasech na jídlo.

Bordeuax je vyhlášená vinařská oblast. Už je z vás znalec vína? Chytlo mě to. K Vánocům jsem dostal chytré knížky o víně, které jsem si přál. Je to krásný koníček a snažím se do něj proniknout.

Máte už vlastní vinotéku? Začínám si ji budovat, zatím mám asi 150 láhví a jsou tam i docela vzácné kousky, to abych oslnil... Takové, které je člověku líto jen tak otevřít.

A ochutnáváte? Neříkám, že si nedám, ale nemůžu to přehánět. Když u nás byl na Vánoce tchán Láďa Vízek, bylo to fajn. Vždycky jsme si koupili flaštičku, popovídali. Červené máme oba rádi. V klubu mě ale popichují, že vinař se ze mě stane jen pravidelným tréninkem. Ne sháněním informací, ale koštováním. Tak se musím polepšit.

Jsou vinaři i ostatní spoluhráči? Třeba gólman Ramé je spolumajitel jednoho vinařství. Jako hráči Bordeaux máme v tomhle směru všude otevřené dveře. Zrovna v pondělí šli kluci na ochutnávku a prohlídku sklepů. Nebo když jsme před dvěma týdny vyhráli v Ajacciu, prezident klubu, taky veliký vinař, nám každému dal bedničku s dvanácti láhvemi. To od něj bylo docela hezké.

Reklama

Související témata: