Dovedl bych si představit lepší scénář, netají liberecký pamětník prvního titulu Nezmar

Jak se to vezme... Kdyby nám před sezónou někdo řekl, že budeme hrát v posledním kole s obhájcem titulu o první příčku, brali bychom to všemi deseti. Ale poté, jak se liga vyvíjela, bychom si dokázali představit příznivější scénář.

Asi si to Plzeňáci skutečně takhle představovali a přáli. Proto jejich řeči, že Liberec už nezaváhá, že Sparta body neztratí, že oni jsou ti třetí vzadu, jimž nezbývá než čekat, přičemž se nakonec stejně nedočkají.

Až po vedoucím gólu jsem mrknul na tabuli. Ale nikoli proto, že bych pátral po výsledcích, ale proto, že jsem chtěl vědět, kolik času do konce utkání zbývá. Přitom jsem zjistil, že Sparta hraje na Julisce nerozhodně a Plzeň už vede o tři góly.

Nadával jsem mu do jelit, protože v ten moment jsme vedli o gól a nikde nebylo psáno, že Jablonec nemůže vyrovnat. Hrálo proti nám velice dobře a výhrou jsme si nemohli být jisti.

Potřebujeme, aby z lavičky naskočil na plac hráč, který je schopen branky dávat a zápasy rozhodovat. Hadovi to vyšlo a já byl dvojnásob rád. Vždyť z Opavy se znám s jeho tátou, s nímž jsme si zakopali za staré pány, znají se i naše rodiny, takže on ode mne i to jelito bral.

Nemyslím, že to bylo nervozitou, spíše to bylo tím, že jsme narazili na kvalitního a dobře organizovaného soupeře, zatímco my nepředváděli fotbal, který jsme hrát chtěli a na jaký máme. Ale v žádném případě jsme si nemohli myslet, že budeme domácí celek válcovat.

To v nás všech skutečně hrklo. Poslední nákop první půle a my dostaneme branku. A to všechno proto, že jsme zcela zbytečně debatovali na půlící čáře o faulu a ztratili koncentraci. Však jsme si to o přestávce vyříkali a ve druhém poločase se nám už nic podobného nestalo. Cesta k vítězství byla i o tom, že zbytečně netratíme žádný balón.

Hotová bomba. Všude jich bylo plno, slyšet byli celý zápas, vytvořili nám úžasné prostředí. Nepamatuji si, že by závěrečná děkovačka směřovala ke všem čtyřem tribunám. Skvělí fanoušci jsou jedním z prvků, jež nám dodávají energii pro závěr ligy a sobotní duel s Plzní, v němž se rozhodne o titulu.

Nechci se upínat k tomu, že nás rozhodčí poškodí, proti Slovácku jsme měli kromě neuznaného gólu a situace zavánějící penaltou další šance, které jsme měli proměnit a nebylo by o čem diskutovat. Doufám, že nebudu za naivku, ale věřím, že se nic podobného jako proti Slovácku už opakovat nebude.

Bude to finále jako prase. Obrovský zápas, na který se strašně těším. Pamatuji tažení za prvním titulem před deseti lety, jenže tehdy nám stačilo vyhrát alespoň jedeno z posledních tří utkání. Ale aby se rozhodovalo v přímém souboji, to jsem nezažil. Proto tvrdím, že to pro nás bude životní zápas. Pro mě určitě.

To se nedá. Má příliš kvalitní a zkušené mužstvo, než aby se s ní dalo hrát od začátku na remízu. Každopádně je ale dobře, že se o titul utkají dvě mužstva, která v sezóně předváděla nejlepší fotbal a že k jejich souboji dojde až v posledním kole.

Ostřílených frajerů mají asi skutečně víc, protože boj o titul zažili už v minulé sezóně a navíc si zahráli i Ligu mistrů. Ale i my máme zkušené hráče. A navíc máme ve svém středu řadu těch, kteří nic podobného nezažili a po úspěchu jsou patřičně hladoví.