Článek
Vy jste tušil, kam bude Pavel Horváth kopat?
Tušil. Vždycky je to risk, gólman je v nevýhodně, ale Karol Kisel mi poradil, že je kope většinou po levé ruce brankáře, tak jsem to risknul, spíš jsem šel na jistotu, a vyšlo to.
Co jste si před penaltou řekli s Horváthem?
To bylo jen mezi námi. Takový psychologický tah, který zafungoval (úsměv).
Kdy vám kromě Horváthovy penalty bylo v zápase nejhůř?
Po obdrženém vyrovnávacím gólu. Plzeň si vytvořila tlak, my už jsme se převážně bránili, ale i s pomocí štěstí jsme ten bod ukopali. Nervy to ale byly do pětadevadesáté minuty.
Nepřipadali jste si zejména v první půli jako v Edenu, když domácí fanoušci protestovali a nefandili?
Bylo to zajímavé... Ale naši fanoušci nám skutečně vytvořili skvělou atmosféru a dobře jsem je slyšel, když byli ve druhé půli za mými zády. Zdravě nám stouplo sebevědomí. Vytvořili jsme si šance. Škoda že jsme ještě nějakou nedali.
Do Plzně jste jeli jako outsider, nakonec jste si mohli odvézt tři body. Nemrzí vás to?
Vždycky po zápase litujete, když se něco nepovede, a říkáte si, co jste mohli udělat líp. Ale v situaci, v jaké jsme, bereme z Plzně i ten bod.
Věděli jste před utkáním, že Znojmo vyhrálo v Ostravě a jste poslední v tabulce?
Vůbec jsem to nevnímal, tohle jde mimo mne.
Jak moc tenhle bod pomůže Slavii zvednout se ode dna?
Věřím, že hodně. Teď ale musíme porazit Bohemku. Naše hra se zlepšila a my to musíme potvrdit.
Trenér Koubek říkal, že jste začínal sezónu jako brankářská trojka. Jaký to je pocit, stát se jedničkou?
Je to příjemné a dělám všechno pro to, abych mužstvo podržel a spoluhráči se na mne mohli spolehnout. Takové věci se ve fotbale stávají, to se nedá předvídat. Jako v životě. Asi to tak mělo být.
