Hlavní obsah

Časté výměny trenérů patří k fotbalu, shodují se odborníci

PRAHA

Fotbalové lize schází ke skončení soutěže odehrát už pouze jedno ligové kolo, přesto je zřejmé, že také letos pokračoval trend častých trenérských změn. Soutěž dokončí na svých postech trenéři pouze v šesti ze šestnácti klubů, v Českých Budějovicích došlo k výměně dokonce dvakrát. Podle oslovených odborníků z řad trenérů i funkcionářů to však není nijak překvapivé a nelze to považovat za chybný trend.

Foto: Baník Ostrava

Trenér Baníku Ostrava Jozef Jarabinský

Článek

Praxe častých vyhazovů však není pouze českou specialitou. Osmnáctileté působení Alexe Fergusona na trenérské lavičce Manchesteru United se zdá být pro jiné kluby nedostižnou metou. Její splnění přitom není to dáno pouze odlišnou vnitřní organizací v britských klubech, kde je hlavní kouč současně sportovním ředitelem klubu.

ČTK oslovila zkušené odborníky, aby současný trend okomentovali. Dalo by se očekávat, že budou žehrat na současnou praxi, že první dlouhodobější neúspěch zároveň přináší takřka automaticky změnu. Muži na lavičkách ale už dávno nemluví o nedostatku času na systematickou práci a dobře chápou, že majitelé klubu očekávají rychlé výsledky.

Lička nevzpomíná s hořkostí

Werner Lička už na vlastní kůži několikrát poznal, jak takový odchod chutná. Nevzpomíná na ně ale se zvláštní hořkostí v hlase. "Je třeba si uvědomit, jaká je doba. Všechno se zrychluje a nemůžeme chtít, aby naše profese byla výjimkou," prohlásil nynější kouč Wisly Krakov.

Ani on ale nezná všeobecný recept, jak co nejdéle na jedné štaci vydržet. Každý trenér po příchodu do klubu prý stejně většinou dostane úkol na hranici možnosti kádru, někdy až spíše za ní. Lička se alespoň snaží eliminovat tlak na mužstvo každodenním kontaktem s majitelem. "Když spolu dokáží pravidelně

analyzovat různé události, pak může dojít k souznění a většímu klidu na práci," míní kouč.

Ani nynější úspěšný reprezentační kouč Karel Brückner se při svých klubových štacích nevyhnul předčasným odchodům. Nedočkavost majitelů a rychlou obměnu trenérů však částečně chápe a neodsuzuje. "Rozhodně bych nechtěl dělat trenérům advokáta. Hlavním měřítkem fotbalu jsou výsledky a ty také z devadesáti

procent stojí za změnou. Pokud nejsou, těžko hledat výmluvy," říká Brückner.

Trenér nesmí ztratit důvěru hráčů

Nejen výsledky jsou ale vždy důvodem trenérských rošád. Zkušení šéfové klubů prozrazují, že ještě horší pro ně je, pokud trenér ztratí důvěru hráčů.

Bývalý sparťanský prezident Vlastimil Košťál to potvrzuje. "S výjimkou Ivana Haška, který neprodloužil smlouvu, byli trenéři vždy odvoláni ve chvíli, kdy jsem zjistil, že ztratili důvěru kabiny. V takové chvíli bylo nutné sáhnout ke změně okamžitě," řekl bývalý první muž Sparty, za jehož vlády se na Letné

vystřídali vedle Haška také Hřebík, Lavička, Jarabinský, Kotrba a Straka.

Podle Košťála jsou ale změny v klubech jako Sparta součástí běžného života. "Od každého přicházejícího trenéra se očekává, že je kvalitní. Jenže nakonec záleží, jak dokáže v takových podmínkách pracovat a pro Spartu bude vždy každé jiné umístění než první místo neúspěchem," připomněl Košťál.

Vedle Sparty se ale trenéři často střídali také v Olomouci a její šéf Jiří Kubíček má na odchody trenérů podobný pohled. "Všechno se dá řešit, ale pokud mu přestanou důvěřovat hráči, je nutné rychle jednat. Takový byl třeba případ trenéra Páníka," připomněl jednu z mnoha změn v Sigmě.

Z rychlokvašek se moc nepředvedlo

Po příchodu Petra Uličného prý ale svůj pohled hodně změnil. "Musel jsem se poučit," přiznal Kubíček. Uličný přišel uprostřed ročníku 2002/2003, ale už na podzim přišla první krize. Zdálo se, že to bude jedna z mnoha dalších bývalých štací kouče-cestovatele. "Opakoval jsem si, zda bych dokázal přivést někoho

lepšího," vrátil se ve vzpomínkách k počátku společné spolupráce s nejzkušenějším ligovým koučem Kubíček. Odpověď prý byla záporná.

Není prý totiž mnoho kvalitních trenérů. Problémem mladých koučů prý je, že absolvovali pouze devítiměsíční trenérský rychlokurz pořádaný fotbalovým svazem a ne dvouleté studium při specializované fakultě. Chybí jim kvůli tomu odborné poznatky, které mají třeba Brückner, Uličný a další trenérští bardi.

"Z těch rychlokvašek po roce 1998, kdy začal rychlokurz, se jich moc nepředvedlo. Ale i mezi nimi jsou dobří trenéři. Takového Bílka dokáží odborníci ocenit, protože vidí, s jakými hráči se dokáže opakovaně zachránit v lize," vyzdvihl Kubíček blšanského kouče, který patří k představitelům nové vlny.

Potvrdil tak všeobecné mínění, že výsledky jsou ve fotbale nade vše: pokud je kouč má, bude vyzdvihován. Trenér bez úspěchů se ale velkého uznání nedočká nikdy.

Reklama