Článek
Vnímali jste únavu po středečním utkání předkola Ligy mistrů? Já bych se na to nevymlouval. Jsme na tohle zvyklí, a pokud teď chceme dál hrát Pohár UEFA, zase nás budou čekat dva náročné zápasy v týdnu.
Zklamání z vyřazení Anderlechtem už přebolelo? Určitě to v nás bylo, ale nemůžeme se tím do konce života trápit. Zklamání je, ale chtěli jsme to v Olomouci odčinit. Bohužel to nevyšlo, jenže život jde dál, musíme to tak brát.
Povedl se vám úvod. Nastartoval vás rychlý gól? Docela nám pomohl, ale pak už se utkání odehrávalo v jiné režii. Samozřejmě, dostali jsme čtyři góly a to je naše chyba, ovšem teď hned po zápase cítím, že rozhodčí trošku domácím pomohl. Nic na něj nesvaluju, ale myslím si, že to tak je.
Hodně emocí vyvolalo vyrovnání. Jak jste to viděl z trávníku? Vůbec netuším, proč se hrálo tak dlouho, už dávno měl být poločas. Těch věcí tam bylo víc, ale nemá cenu se na to vymlouvat, je to už pryč. Můžeme sami zpytovat svědomí, že jsme dostali čtyři branky, což je moc. Chyby hledáme u sebe, ale křivda v nás je.
Přišly ještě další sporné momenty? Já bych ještě vzpomenul situaci před druhým gólem. Domácí vhazovali balón z autu na Schulmeistera, který mě normálně rukama zahodil. U něj pak začala akce, z které padla branka. Něco takového jsem nezažil, říkal jsem si, že to není možné nepískat. Kdyby to bylo tělem, tak to beru, ale on mě normálně rukama zahodil na zem.
Přesto čtyři góly nemáte ve zvyku dostávat. Nechtěl bych, aby rozhovor vyzněl tak, že Holeňák si stěžuje na rozhodčí. V první řadě je chyba v nás, že jsme si nechali dát čtyři góly, a to je nejdůležitější. Budu se ale opakovat, bezprostředně po zápase cítíme všichni velkou křivdu.
Vaše vyloučení v závěru považujete ze oprávněné? Ano, to bylo správné. Hráli jsme vabank, při brejku jsem musel zatáhnout za záchrannou brzdu. Onofrej byl rozběhnutý, já ne, za držení druhá karta přijít musela. To uznávám.
