Článek
Promarněné šance Chramosty jej pěkně štvaly. I s odstupem více než hodiny po zápase jím cloumal vztek, když si situace pětadvacetiletého borce postupujícího osamoceně na brankáře Chudého vybavil. „Měl to vyřešit lépe. V obou případech," čertil se Jarolím nad dvěma okamžiky z průběhu první půle.
Do druhé už Chramosta nenastoupil, když pocítil Jarolímovu zlobu. Trenér se rozhodl pro nasazení zkušeného Baroše. „Říkal jsem si, že se Chramosta v těch situacích měl chovat jinak. Byly to stoprocentní šance. Alespoň z jedné měl skórovat," byl přesvědčený Jarolím. „Honza sám byl nešťastný. Asi ho pošlu k psychologovi," vtipkoval trenér Středočechů. „Možná jsem se nechal unést, protože po přestávce už jsme nebyli nebezpeční vůbec. Věřím, že Chramostu na další zápasy dokážeme připravit tak, aby byl v pohodě," vykládal Jarolím, jehož rošáda kýžený efekt nepřinesla.
„Čekal jsem, že Milan Baroš naváže na výkon Chramosty, dostane se do šancí a poradí si s nimi lépe. Jenže se tak nestalo. I proto, že jsme nebyli schopní se dostat do hry. Druhý poločas byl z naší strany hodně špatný. Měli jsme slibně vyhlížející situace, ale byli jsme zbrklí v předfinální fázi. Když jsme se na dostřel domácí branky dostali, neřešili jsme to dobře," káral mužstvo Jarolím.
Celkově jsme byli pod tlakem, uznal Jarolím
Přitom před týdnem při domácí bitvě proti Slavii Středočeši sedmdesát minut kombinačně dominovali a po zásluze shrábli tři body. „Duel v Teplicích nás nezastihl v dobrém rozpoložení. Nevstoupili jsme do zápasu dobře. Teplice si vytvořily tlak, měly nebezpečné situace. Naše hra se zlepšila až postupně. Po přestávce jsme se na pětadvacet minut do hry dostali, ale celkově jsme byli pod tlakem a Teplice měly nebezpečné situace," věděl Jarolím.
A důvod velké proměny jeho mužstva? „Nebyli jsme schopní se dostat do hry. Tepličtí nás rychle dostupovali, byli agresivnější. Měli jsme málo času a nedokázali se s tím vypořádat. Ani terén naší hře nepomohl," připomínal Jarolím, že hřiště na severu Čech je nedůstojné nejvyšší soutěže.