Článek
Jak jste prožíval období bez aktivního zapojení do prvoligového koloběhu?
Chytání mi docela chybělo. Byl jsem zvyklý na plné vytížení, ale v zimě přišla pro mě nová situace. Trenéři asi tři dny před prvním zápasem rozhodli, že v bráně začne Michal Bárta. A že se s Romanem Valešem budeme po dvou kolech střídat na lavičce na postu dvojky. Michala jsme podporovali.
Změnilo se něco i ve vašem soukromém životě?
Ano, 9. prosince jsem se stal otcem dcery. To bylo pro mě odreagování. Když jsem přišel domů z tréninku, řešili jsme jiné věci a starosti, než fotbal.
Místo v brance jste si ale vybojoval zpátky poctivým přístupem v přípravě.
Postupem času člověk nějakým způsobem vezme fakt, že na rozdíl od hráčů v poli, kde je více variant, může z brankářů chytat jen jeden. A pokud se nestane něco závažného, tak tam vydrží co nejdéle. Prostě jsem trénoval a čekal, jestli přijde další šance. A přišla proti Slovácku. Jsem za ni rád. Z té dlouhé pauzy jsem si vzal ponaučení, že se nemá nic vzdávat. Fotbal mě pořád baví.
Málem jste si při návratu připsal vychytané čisté konto. Co k němu chybělo?
Tak nejspíš jeden centimetr. Míče jsem se dotkl. Škoda, že jsem tomu gólu nezabránil. Ale vyhráli jsme, takže to mrzí méně, než by to bylo v opačném případě. Kluci mi celkově pomohli. Jako tým jsme podali vynikající výkon. Měl jsem za sebou pár zápasů za juniorský tým. Liga se za toho půl roku nezměnila. Oproti juniorce je ale rozdíl v rychlosti.
Jak se chystáte na zbytek sezóny?
Mám velkou motivaci a chtěl bych v brance pokračovat. Liga je pro nás rozhodnutá v tom smyslu, že jsme ve středu tabulky a na přední příčky nedosáhneme. Chceme proto sezónu zachránit úspěchem v domácí pohárové soutěži.