Článek
Schytal jste ale hodně ran a bylo vidět, že si se sparťany nepovídáte zrovna jako s kamarády. Opravdu po vás nešli?
Nešli, byly to normální věci. Já umím rány rozdat i přijímat. Hrálo se tvrdě, což mají lidi rádi. A že jsme si i něco ostřejšího řekli, to bylo trošku navíc, ale k fotbalu i tohle patří.
Zápas skončil bezbrankovou remízou. Berete bod jako zisk, nebo ztrátu?
Jak se to vezme, ale spíš jako zisk. Bod bereme. Takové zápasy jsme v minulé sezóně většinou prohrávali. Poctivě jsme to proti Spartě odmakali. Byl to bojovný zápas, přišlo i hodně diváků, skoro patnáct tisíc. Škoda, že neviděli žádný gól. Hlavně my jsme ho chtěli dát. Snad jich přijde příště zase tolik a tentokrát je potěšíme i vstřelenými brankami.
Pozorně jste bránili a spoléhali na brejky. To byla předem stanovená taktika, nebo vás k tomu donutila Sparta?
Taktika to nebyla. Když jsme získali míč, hodně lacino jsme ho zase ztratili, proto jsme se dostali pod tlak a byli hluboko vzadu. Kdybychom lépe udrželi míč, nemuseli jsme být v deseti na vlastním vápně. Zavinili jsme si to sami. Z několika brejků jsme ale mohli alespoň jeden gól dát.
Stálo bránění hodně sil?
To víte, že stálo. Vždycky se hraje lépe, když máte míč.
Nemrzí vás nedotažený brejk, kdy jste měl před bránou dva spoluhráče?
Špatně jsem situaci vyhodnotil. Hledal jsem Potočného, přitom na zadní tyči byl volný Hora. Mohl jsem i sám střílet. Škoda... Nadějných brejků jsme měli víc, ale žádný jsme neproměnili. Věřím, že příště nám to vyjde.
