Článek
Tedy chybí... Na pražské Julisce dali Levého svěřenci nakonec branky tři, takže ve srovnání s loňskem nejde o manko hrůzostrašné. Vždyť s Doškem v sestavě nasázelo Slovácko soupeřům jen o jeden gól víc.
„Zato defenziva se zlepšila. Dostali jsme o šest branek méne, takže máme lepší skóre než před rokem," připomínal kouč Slovácka, že v obranné činnosti k posunu došlo. A to přesto, že jeho tým inkasoval spoustu zbytečných gólů a přišel o body v zápasech, kdy na ně měl.
„Třeba právě s Duklou v domácím utkání, kdy jsme vyrovnávali až v nastavení. A hlavně v minulém kole v Liberci, kde nám nebylo souzeno, abychom zápas dotáhli do vítězného konce," narážel na podraz spáchaný sudím Nenadálem, který proti Slovácku odpískal během tří minut dvě nesmyslné penalty a navíc rozehrál karetní mariáš ústící ve vyloučení Kerbra a Daníčka.
Nenadál sice dostal od komise rozhodčích distance na pět střetnutí, ale Slovácku to body samozřejmě nevrátilo.
„Kdybychom měli o ty dva body víc, byl bych samo sebou spokojenější. Takto jich máme osmnáct, což klid rozhodně nezaručuje. Ale v zimní přípravě se nám bude přece jen pracovat lépe, než kdybychom zůstali na patnácti bodech, k čemuž se proti Dukle dlouho schylovalo," uznával Levý.
Sám totiž přiznával, že jeho tým nehrál dobře a nakonec vyhrál se štěstím. Stín libereckého podrazu na Slovácku přece jen ležel, absence pěti hráčů byla rovněž patrná a do výkonu se promítla.
„Po zápase v Liberci bylo nutné mužstvo zvednout, zároveň jsem ale musel nahradit pět hráčů, kteří nastupují na krajích naší sestavy. Znamenalo to přeskupit složení mužstva, což se muselo na výkonu a kvalitě naší hry zákonitě projevit. Proto je pro nás zisk tří bodů šťastný, ale v dané situaci strašně důležitý, protože jde o cenný vklad pro jaro," oddechl si po výhře na Julisce Stanislav Levý, že jeho Slovácko nakonec éru po Doškovi zvládlo a skončilo podzim uprostřed tabulky.
