Hlavní obsah

Párek v rohlíku, cola, pokuty... Trpišovský o výchově mladíků a podzimní bídě: Měli jsme růžové brýle

Soluň

Hodně žhavým zbožím na trenérském fotbalovém trhu se stal Jindřich Trpišovský po loňské fantastické první sezóně s Libercem a skvělém vstupu do druhého ročníku působení mezi elitou. Jenže podzim Severočechů se proměnil v trápení. Šéf lavičky mohl prchnout do Sparty, ale zůstane pod Ještědem. A na pobřeží Egejského moře před vyvrcholením skupiny J Evropské ligy se Soluní mluvil nejen o výchově talentovaných mladíků.

Foto: Jaroslav Appeltauer

Trenér Jindřích Trpišovský při utkání Evropské Ligy Fiorentina - Liberec.

Článek

Místo boje o záchranu jste na jaře mohl hrát o titul a místenku v Lize mistrů. Co člověka přiměje odmítnout Spartu a zůstat v Liberci?

Cítím obrovskou odpovědnost za výsledky Liberce. A náš podzim na domácí scéně, to byla hrůza. Jsme dva body od sestupu, vstřelili jsme jedenáct gólů. To je tristní, tristní... Nechtěl jsem utíkat.

Ulevilo se vám, když jste možnost odchodu do Sparty zavrhnul?

Určitě ano. Už jen proto, že se nikdo nebude pořád ptát, zda zůstanu ve Slovanu. Slyšel jsem, že se nesoustředím. Ale já měl v hlavě jen Liberec. Dělal jsem vše pro výhru v každém utkání. Nicméně když se neustále o něčem spekuluje, vytváří to zbytečný tlak navíc. Teď je vše vyřešené a bude klid. Žádné zaměstnání není snadné a práce trenéra už vůbec ne.

Neříkejte, že po zkušenostech z Žižkova, kde jste nedostávali výplaty a hráči zvažovali stávky, vás ještě něco během minulých osmnácti měsíců v Liberci překvapilo.

Když jsem byl mladší, chtěl jsem ze všeho nejvíc dělat trenéra a myslel si, jak je to zábavné, okouzlující. Jenže součástí je i hodně nepopulárních věcí. A člověk při práci v klubu nevypne. Nikdy není stav, že mám vše hotové a hlavu v klidu, pořád jsem pod tlakem. Spekulacemi se vše umocňuje. Teď bude klid. A já budu řešit jen trápení Liberce a jeho bolístky.

Kde začnete s léčbou?

Na tréninku je radost se na kluky dívat. Jenže jak jdou do zápasu, tlak je semele. Vůbec je pak nepoznávám. Ale prostě máme sedm dvacetiletých borců, kteří v mužském fotbale začínají. Učíme je fotbal, ale i základní věci, což bere hodně sil.

Co přesně máte na mysli?

Každý si třeba představuje, jaké je terno mít v kádru cizince. I já jsem si myslel, jak je vše jednoduché. Jenže oni jsou zvyklí na úplně jiné věci. Da Silva mluví jen portugalsky a umí pár výrazů v němčině, Ekpai ani neumí anglicky, a tak bych mohl pokračovat. Vůbec nebudu mluvit o týmových pravidlech, jimž logicky nerozumí. Při utkání jsme jednomu hráči řekli, že je vystřídaný. On se usmíval, mumlal yes, yes a normálně šel po pauze na plac! A vrchol všeho je, když musíme profesionálního sportovce v jednadvaceti učit zásady stravování.

Ale vždyť to je věc, kterou se dnes malí kluci učí v akademiích...

Nebudu toho hráče jmenovat, protože ho mám rád. Je u nás krátce, nevím, jak to chodí v jeho rodné zemi... Ale když do sebe při zastávce na pumpě před zápasem láduje chipsy, párek v rohlíku, zapijí to colou a ještě se diví, že na něj řvu... No dostal takovou pokutu, že dražší jídlo v životě určitě nejedl a těch párků by si mohl dovolit minimálně sto.

K pokutám jste během nevydařeného podzimu sahal často?

Rozhodně častěji než v minulosti.

V minulé sezóně Liberec pod vaším vedením oslnil v Evropské lize i domácí soutěži, kde vybojoval třetí místo. Proč byl nynější podzim tak špatný?

Dosáhli jsme obrovského úspěchu postupem přes Larnaku do Evropské ligy, čemuž jsme obětovali začátek domácí ligy a teď víme, že šlo o chybu. Bojovali jsme vlastně na čtyřech frontách. Zvládli jsme předkola Evropské ligy, do posledního zápasu jsme ve hře o postup ve skupině a žijeme v domácím poháru. Jen ta liga... Měli jsme růžové brýle. Kvalitativní šířka kádru nebyla, jak jsme si malovali. Výpadky klíčových hráčů jsme nenahradili.

Za šestnáct kol jste vstřelili v české lize pouze jedenáct branek...

To je šílené. A to jsme dali dva góly z penalt, jeden z přímého kopu a jeden po rohu. Možná to zní divně a těžko se to fanouškům vysvětluje, ale my jsme herně absolvovali kvalitnější utkání než v minulé sezóně. Jenže tehdy jsme ze čtyř střel dali dvě branky. Měli jsme Bakoše, Šurala, Shalu. A teď... Ve statistice jsme po polovině ligy byli čtvrtí v počtu střel, ovšem předposlední při pokusech, které šly na branku.

Znovu se tím ovšem dostáváte k pochybení při letním posilování.

Odpovědnost je pochopitelně i na mně. Určité příchody byly, ale nás drasticky poznamenaly odchody. Naše dvě utkání na Dukle dělilo jen šest měsíců, ovšem v základní sestavě jsme měli jen dva stejné hráče. Absolutně se nám vytratily vazby mezi hráči, sehranost.

Věříte před odvetou v Soluni, že Liberec bude hrát i příští ročník Evropské ligy?

Je jasné, že liga bude otázkou napravení reputace. Abychom se z naší nejvyšší soutěže dostali do Evropy, musel bych si k trenérskému diplomu udělat ještě kouzelnický... Primárním cílem bude dostat se rychle do středu tabulky. Šance je v Mol Cupu, ovšem podmíněná čtyřmi výhrami. Hlavně se musíme poučit z léta a vybudovat kádr pro dvě soutěže.

Reklama

Související témata: