Článek
Přitom šlo o šance skutečně vyložené. Nejdřív sám před Laštůvkou, který ovšem hlavičku vystihl a vyrazil...
„Tak to pardon, balón centrovaný Miloševičem jsem trefil ideálně, jenže gólman se tam položil a vyškrábl," nic si Podaný po první příležitosti nevyčítal.
Zato ta druhá! Zase přihrávka Miloševiče, před Podaným odkrytá brána, ale rána pánubohu do oken.
„Ten balón jsem viděl dobře, ale nechtěl jsem střílet z voleje. Nechal jsem ho dopadnout na zem, což byla ta chyba. Míč hodně vyskočil, sklouzl mi po noze, a proto šel tak vysoko nad bránu. A to jsem přitom střílel ze dvou metrů. Prostě moje nemohoucnost, měl jsem se do toho položit a hlavičkovat," nehledal zkušený třicátník Podaný omluvu pro střelecké selhání.
Duklu nakonec moc mrzelo, protože po tříbodovém importu z prvního jarního zápasu v Hradci Králové se musela spokojit jen s bezgólovou remízou, takže profit z východních Čech je pryč.
„Karviná si přijela pro bod, má ho, takže se domů vrací s tím, že má splněno, pro nás je ale remíza samozřejmě ztrátou," přiznával trenér Dukly Jaroslav Hynek.
„Doma nám to prostě nejde, protože každý sem přijede s tím, že bude bránit a my si s tím nevíme rady. Asi na nás vždycky padne nějaká karma," přemýšlel Jakub Podaný nad příčinami, proč je Juliska pro Duklu tak zakletá a ona tudíž už tradičně doma neboduje naplno.
„Ale to přece nebyl nás typický domácí zápas. Po zimních změnách máme jiný tým, jinou tvář i energii, jsme soudržnější a koncentrovanější. Jen prostě potřebujeme víc času a trpělivosti, aby se změna projevila," namítal domácí kouč Hynek, i když i jeho ztráta s Karvinou samo sebou rozladila.
"Rozladila nás všechny. Na jaře jsme sice ještě neprohráli, ale s Karvinou šlo o body v zápase se sousedem v tabulce," přidával Podaný.
