Článek
Souhlasíte, že měli Švédové více ze hry? Místy nás určitě přehrávali, měli takové dvou až tří minutové pasáže, kde nás vždycky zavřeli a my se z toho těžce dostávali. Z mého pohledu to bylo kvůli prohrávaní osobních soubojů. Tam jsme se jim dneska nemohli vyrovnat.
Vy jste vstřelil gól v páté sekundě, dal jste někdy rychlejší? Takhle rychle určitě ne. Jen jsem vystihl rozehrávku a vystřelil. Ale takové góly zápasy nevyhrávají, bohužel. Celé utkání bylo před námi, potřebovali jsme z toho vytěžit více, než co jsme nakonec udělali.
Očekával jste, že si švédští obránci budou přihrávat před vaší střelou? Většinou to tak bývá, když se vyhraje buly. Cuknul jsem malým pohybem na střed, on měl asi rozmyšleno, že nahraje, i když jsem se vrátil mezi ně, tak nestačil myšlenku zastavit a dal mi puk na hokejku.
Šance Petra Průchy a Lukáše Kašpara v utkání proti Švédsku v Chomutově.foto: Právo/Milan Malíček
Poté ale nepřišel český tlak... Tam byla jedna z těch tří minut, kdy nás zavřeli, dvě minuty v oslabení, poté z toho ještě těžili a byli v tlaku. To všechno stojí síly. Než jsme se z toho srovnali, tak bohužel.
Jak obtížné pro vás bylo vyrovnat se s faktem, že před zápasem byli uvedeni do Síně slávy i vaši bývalí spoluhráči z reprezentace (Jan Marek, Josef Vašíček a Karel Rachůnek), kteří zahynuli v letadle u Jaroslavle? Snažili jsme se o tom vůbec nemluvit a soustředit se na zápas, protože všichni na to trochu myslí, věděli jsme o tom, že to tady bude, ale nechtěli jsme se o tom v kabině debatovat, abychom se nerozptylovali.
Bylo pro vás snadnější, že jste při ceremoniálu nebyli a počkali jste v šatně? Psychicky určitě. Každý si tím prošel už několikrát. Není dobrý se s k tomu pořád vracet, je dobrý za tím udělat čáru a snažit se zapomenout. Je to něco hrozného, vůbec si nedokážu představit, jak se cítila rodina, příbuzní.
