Článek
V Rusku jste druhým týdnem, jaký ze svého angažmá zatím máte pocit?
Je to určitě lepší, než jsem čekal. Spoluhráči jsou v pohodě. Hned mě vzali do restaurace, do obchoďáku. I zázemí klubu je nad očekávání.
A co hokej? Chytal jste dvakrát a pustil vždy jen gól, to je slušný rozjezd, ne?
Myslím, že to jde, ale nastoupil jsem proti slabším soupeřům. Na jiný styl hokeje si budu zvykat delší dobu, protože to je vážně veliká změna. Byl jsem pár sezón zvyklý na týmy, které co nejvíc střílely. Jenže tady hráč projede půl hřiště s pukem na hokejce, a když může pálit, tak před prázdnou brankou začne hledat spoluhráče.
V brance Ufy se zatím střídáte s Jeremenkem, který po vašem přestupu zrovna neskákal radostí do stropu. Nevrhá teď na vás v šatně zlé pohledy?
Měli jsme akci s týmem a on za mnou sám přišel. Byl příjemný, vysvětloval mi, že to pro něj bylo těžký. Tvrdil, že nechce žádné problémy.
Jaký měl váš příchod do Ruska ohlas v tamních médiích?
Zpočátku to šlo mimo mě. Přiletěl jsem ve čtyři ráno, druhý den jsme hned letěli do Novosibirsku. Čtyři dny jsem byl hrozně unavený. Novináři tu na mě čekají skoro po každém tréninku, jenže já moc rusky neumím. Zeptají se, já zkusím odpovědět a oni se začnou smát...
Vyjasnil jste si s trenérem Michaljovem, jaká by měl být vaše pozice v mužstvu?
Do toho já se nepletu, nikdy jsem to nedělal.
A co ostatní lidé z vedení klubu? Kolují o nich historky, že je rozvzteklí k nepříčetnosti každá porážka.
Říká se to. Byli by nejradši, kdybychom vůbec nedostávali góly. Jsou to velcí perfekcionisté, ale to je jen pro dobro věci.
Fanoušci jsou stejně nároční?
Naposled proti Spartaku vyprodáno nebylo, ale když jsme hráli s Omskem, tak přišlo dost lidí. Máme ale menší halu, do nové arény, která připomíná libereckou, se budeme stěhovat asi až za tři týdny.
V Ufě je sídlo vědeckého centra Akademie věd, to máte nejintelektuálnější publikum v celém Rusku, ne?
Vědci asi na hokej nechodí. (směje se). V Ufě se fandilo celkem normálně, divočejší to zatím bylo jen v Novosibirsku.
Michal Mikeska vyprávěl, jak po vítězných zápasech s dalšími českými hokejisty Blaťákem a Philippem vymýšlí pro příznivce Ufy nejrůznější vylomeniny. Přidal jste se k nim?
Zatím jsem nic neviděl... Poděkovalo se fanouškům a hned se jelo do kabiny.
Udělali vám čeští spoluhráči alespoň nějaké speciální přivítání?
Ve středu jsme měli akci s celým týmem, něco proběhlo, to víte...
Protřelí harcovníci, kteří v Rusku něco odehráli, tvrdí, že nejlepší je pořídit si tam otřískanou ladu a na závěr angažmá ji nechat někde v příkopu. Zařídil jste se stejně?
To ne a ani to neplánuju. Jezdím taxiky, nebo si vezmu řidiče. Sice tu není tak šílený provoz jako v Moskvě, ale s předpisy si tu nikdo moc hlavu neláme.
Už jste se stačil přeorientovat na boršč a pirohy?
(Smích) Oni tu mají výborné restaurace a skvěle vaří taky na zimáku, to jsem teda koukal. Mám spíš problém, abych si držel svoji váhu. Musím se hlídat.
Platí, že pořád bydlíte v hotelu, nebo jste si už sehnal něco jiného?
Ne, ne, jsem na hotelu, který zároveň funguje jako přípravná báza. Nestěžuju si, nic mi tam nechybí, ale byt už vyhlédnutý mám.
