Článek
Jak jste prožil s Jaromírem Jágrem první dny jeho angažmá v Omsku? Šlo vlastně o vrchol mé práce agenta a víc než týden s ním byl pro mne ohromnou zkušeností. Měl jsem jediný úkol. Jágrovi zabezpečit veškerý potřebný servis přímo na místě a usnadnit mu začátek pobytu v Rusku natolik, aby se mohl starat jen o hokej. Vnímal jsem i určité napětí kolem, přece jen jsem doprovázel absolutní hokejovou superhvězdu.
Co bylo pro vás nejtěžší? Asi vysvětlit různé Jágrovy žertíky. Rusy šokoval, když při očkování proti chřipce nastavil lékaři hned i druhé rameno, ať to zkusí znovu, nebo když prošel kolem odpočívajícího maséra a v legraci rusky prohodil Nědumaj, rabotaj.
Dokázali to Rusové pochopit? Bylo nutné je přesvědčit, že Jágrův neustálý úsměv na tváří neznamená nic jiného než důkaz, jaký to je příjemný a veselý člověk. Brzy si ale všechny získal svou vstřícností. Tam jsou zvyklí na to, že ruské hokejové hvězdy se chovají odměřeně a dost náladově. Jágr však takové manýry nepředváděl. Nechoval se vůbec namyšleně, naopak byl vůči všem v pohodě a hlavně se pořád smál.
Jak jste se vlastně k práci pro Jágra dostal? Osobně jsme se poznali až letos v dubnu při reprezentačním utkání v Petrohradu. Tam taky padla první zmínka o možnostech Jágrova angažmá v Rusku a během léta jsem o tom pak několikrát mluvil i s Mariánem Jelínkem, který je Jardovým důvěrníkem i osobním koučem. Věděli o mně, že už delší dobu připravuji přestupy nejen českých, ale třeba i slovenských hokejistů do Ruska.
Můžete přiblížit, kdy pro vás začalo hledání Jágrova nového angažmá? Naše vzájemné kontakty postupně nabíraly na intenzitě a v srpnu, po exhibici Jágr Teamu v Berouně, jsme už společně přemýšleli o Jágrově odchodu do superligy. Dobře znám tamní hokejový trh, takže jsem nejbohatší kluby oslovil s návrhem, zda by neměly o Jardu zájem. Vycházel jsem totiž z toho, že nabízíme nejlépe placeného hokejistu světa, který si zaslouží nejlepší podmínky.
O které kluby šlo? Výběr se zúžil na Omsk, Kazaň a moskevské celky Dynamo či CSKA. U nich jsem věděl, že si mohou dovolit takovou osobnost. Velmi brzy se ale stal jasnou prioritou klub ze Sibiře, za nímž stojí peníze sponzorské společnosti Sibněfť a miliardář Roman Abramovič, který vlastní i londýnský fotbalový celek Chelsea. Právě vedení Avangardu Omsk od začátku projevovalo o Jágra největší zájem a bylo na něm znát, že ho do týmu chtějí.
Proč se tedy Jágrův odchod do Omsku nerealizoval hned na začátku sezóny, ale až v polovině listopadu? Jarda sice moc chtěl poznat ruský hokej, který obdivuje a na vlastní kůži zažít ruský životní styl, ale taky toužil hrát alespoň chvíli v Kladně. Navíc nikdo nevěděl, jak dlouhá bude výluka v NHL. Jednání s vedením Omsku pak byla hodně tvrdá až do poslední chvíle, kdy prezident klubu Potapov osobně vyrazil do Čech. Obě strany se chtěly dohodnout, zároveň však měly určité mantinely, které nemohly překročit. První den jsme se před půlnocí zvedli od stolu s nepořízenou, další večer jsme se už ale dohodli.
Musel jste pak přímo v Omsku řešit nějaké problémy? Vůbec ne, klub splnil a dodržel všechny dohody, vstřícnost vedení byla veliká. Rusům jsem na každém kroku zdůrazňoval, že nezískali obyčejného hráče, nýbrž jednoho z nejlepších hokejistů světa a podle toho se k němu musí chovat. Oni skutečně vše akceptovali, dokonce mu nad rámec smlouvy dali vybrat místo v letadle i pokoj na báze, ale on říkal, že je mu to jedno. Jágrovy požadavky nikdy nebyly nereálné a choval se pro Rusy až nečekaně skromně. Někdy i mě káral, proč některé věci prosazuji tak sveřepě.
Bylo pro vás s Jágrem nejhorší dohadování o tom, kde bude v Omsku bydlet? Naše představy o tom se trochu rozcházely a Jágr mě dokonce v žertu osočil, že nemám vkus. Já pro něj ale chtěl co nejpohodlnější bydlení, takže jsem hledal prostorný byt s veškerým vybavením, pro Jardu ale bylo prioritou, aby mohl žít blízko zimního stadiónu. Prohlédli jsme snad sedm bytů, on si nakonec vybral moc hezký v centru, ale ve třetím patře domu, který zvenku nepůsobí zrovna reprezentantivně a také na chodbách na vás dýchne surová ruská realita. Uvnitř je to ale evropský nadstandard, žil tam i Vlasák při svém působení v Omsku
Nemáte ale přece jen obavy o jeho bezpečnost? Chtěl jsem z mnoha důvodů, aby raději bydlel v domě s ostrahou, ale když se rozhodl pro ten dům číslo 50 na Leninově ulici, zjistil jsem, že všichni sousedé jsou prověřeni. Má navíc dojednanou paní na úklid. Občas zkouším i já fórky na Jágra, takže jsem mu při nákupu ložního prádla vybral i jednou soupravu s červenými pusinkami. Raději jsem ji ale schoval do skříně a prozradil mu to až po svém odletu do telefonu.
Jágr chtěl poznat i pravoslavnou víru v Rusku, už stihl v Omsku jít do kostela? Pokud vím, tak ne, ale určitě se tam vydá. Oblíbil si českého kuchaře v restauraci U Švejka, ke stravování ale zatím víc využívá hráčskou jídelnu na báze. Všechny kolem překvapuje svou nenáročností. Jednou jsem ho lákal, aby se mnou šel do obchodu, ale nechtěl. Říkal, že se raději chvíli natáhne. Určitě ale časem do ulic vyrazí, a když bude třicet pod nulou, narazí si na hlavu i tu ušanku. Ruskou mentalitu je někdy složitější pochopit, ale Jágr umí být v pohodě.
V Omsku jste se podle Jágrových slov hned zaskvěl v pití vodky, jak to bylo? Když to manželka slyšela, hned měla strach, zda tam moc nenasávám. V Rusku je ale zvykem, že setkání přátel oslaví něčím ostřejším. Jarda alkohol nepije, na večeři u gubernátora jsem ho tedy zastoupil já a snad jsem nezklamal. I to je práce agenta, odešel jsem ale po svých...
Překvapil vás veliký zájem o Jágra v Rusku? Tušil jsem, že když pobláznil fanoušky u nás, tak to dokáže i tam. Hned po příjezdu chtěla s Jágrem mluvit řada lidí a já působil nejen jako jeho průvodce, ale i tlumočník. Věděl jsem, že je důležité, abych přeložil přesně každé slovíčko. Ještě před cestou jsem proto trochu piloval hokejové termíny a s sebou pak neustále nosil slovník.
Jak přijalo českou hokejovou hvězdu mužstvo? Úplně v pohodě, řekl bych, že do kolektivu zapadl okamžitě a zdálo se mi, že do kabiny přinesl atmosféru jistého uvolnění. Hodně v tomto směru pomáhala Jardova bezprostřednost, úplně v klidu pozval spoluhráče na večeři. Oni si uvědomují, že přišla veliká osobnost a taky trenér Bělousov mi jasně řekl, že musí stoprocentně využít toho, že tam Jágra mají.
Byl jste přímým svědkem dlouhé Jágrovy debaty s trenérem před prvním zápasem, o co v ní šlo? Jágr si chtěl s trenérem v klidu promluvit a já vše trpělivě překládal. Jardovi bylo jasné, že Omsk od něj očekává, že bude dávat góly a připravovat šance, ovšem k tomu potřebuje herní prostor. Takže si také kreslili různé herní situace a Bělousov byl velmi přístupný k diskusi, i když mu třeba Jágr otevřeně naznačil, že by potřeboval také víc času na ledě. Jsem přesvědčen, že už během těch tří utkání v dresu Omsku se Jágr stal vůdčí osobností ambiciózního mužstva, pro něž je ostudou chybět v elitní osmičce.
Nyní Jágr zůstal v Rusku sám, poradí si? Určitě. Zatím ani neplánuje pozvat nějakou návštěvu z Česka. Kdyby se ocitl v nesnázích, určitě mu pomůže spoluhráč Jarda Bednář. Já jsem navíc neustále v kontaktu s prezidentem klubu Potapovem, tak třikrát do týdne si voláme a jsme domluveni, že spolu vyřešíme všechny případné problémy kolem Jágra, aby se mohl soustředit jen na hokej. Pokud by to ale bylo nutné, okamžitě sednu do letadla a vyrazím do Omsku. Jinak se Jágrem potkám až 11. prosince, kdy má superliga pauzu a on přiletí na pár dnů domů.
