Článek
Jak jste viděl onu situaci před druhým inkasovaným gólem, kdy vás za brankou po rozehrání puku přišpendlil Perry na mantinel?
Ať se na to člověk podívá, jak chce, byla to chyba rozhodčího. Ten gól určitě neměl platit. Podle pravidel nesmí hráč hrát brankářovi do těla. Tady ten kontakt jasně byl. A navíc jasně cílený. Každý, kdo pravidla zná a zákrok viděl, musí uznat, že gól neměl platit a naopak se ještě mělo vylučovat.
Stalo se vám někdy něco podobného?
V životě ne! Ještě jsem se na to po zápase koukal v televizi a bylo to tak markantní, že se to nedalo přehlédnout. Zvlášť když rozhodčí stál hned v rohu. Kolem nás nikdo nebyl, jen my dva.
Rozčiloval jste se potom na rozhodčí?
Rozčiloval jsem se až po zápase. Ještě totiž zbývala minuta do konce. Jakmile gól uznali, věděl jsem, že zpátky už ho nevezmou. Nemělo cenu se rozčilovat. Udržet koncentraci do zbytku zápasu ale nebylo těžké. Člověk už hraje dost dlouho na to, aby věděl, co je důležité. Samozřejmě jsem ale věděl, že po zápase si to s rozhodčím pojedu vyříkat.
<tbody><tr class="highlight"><td><strong>Video ze zápasu Kanada - Česko</strong> </td></tr><tr><td><a href="http://mshokej.ct24.cz/article.asp?id=11183" target="_blank">Perry fauluje Vokouna a Kanada dává gól</a></td></tr></tbody>
Co vám tedy po zápase sudí říkali?
To byl spíš jen monolog z mé strany. Jen finský rozhodčí mi řekl, že on to zapískat nemohl, protože byl tím druhým. Bylo to prý na tom Američanovi. Doufám, že ví, že udělal chybu. Ten gól nebyl rozhodující, když si ale na druhou stranu člověk uvědomí,že kdyby se to stalo za stavu 1:1 a poslalo nás to domů, bylo by to dost těžké strávit.
Ondřej Němec zákrok označil jako likvidační. Viděl jste to taky tak?
To si nemyslím. Spíš nechápu, jak je možné, že to rozhodčí mine. Vím, že je strašně těžké být rozhodčím, ale tohle bylo tak evidentní, že to byla ta nejjednodušší věc v celém zápase na odpískání.
Dovolili by si Kanaďané něco podobného na brankáře v NHL?
Myslím, že ne. Kdybychom to my udělali jejich brankáři, je hromadná bitka.
Po závěrečné siréně se na ledě strhla pořádná bitka…
Kanada když prohrává, dělá takovéhle věci. Do bitky jsem se ale nezapojoval. Už sem to zažil jednou (ve finále MS v roce 2005 ve Vídni – pozn. aut.) a opravdu nemá cenu se s nimi po zápase postrkovat. Člověk tím nic nevyřeší. Je to zkušenost a už mě to nechává v klidu. Oni nadávají, pošťuchují, ale nemá smysl se rozčilovat.
Pojďme ke čtvrtfinále, kde vás čeká Finsko. Jste spokojený?
Teď už si člověk moc nevybere. Přesvědčili jsme se, že proti papírově slabším soupeřům se někdy hraje hůř než proti těm vyrovnaným.
Proběhlo vám hlavou, že půjde o repete čtvrtfinále z olympijských her?
Ano. Ale teď tu jsou úplně jiná mužstva, jiný turnaj. Já bych to nepřirovnával. Na olympiádě jsme promarnili dobrou šanci, měli jsme na to ten zápas vyhrát.
Nepřijde vám úsměvné, že scénář zdejšího turnaje se tomu olympijskému hodně podobá? Vy opět ve čtvrtfinále vyzvete Finy, Rusko znovu hraje s Kanadou…
Je to zvláštní. Rusko znovu vyhrálo skupinu, Kanadu dostane ze čtvrtého místa... Uvidíme. Ty mužstva jsou dost jiná. Až na to Rusko, které si je dost podobné. Na ně bude velký tlak vyhrát. V jednom zápase může kdokoliv porazit kohokoliv. Zápas se nemusí povést brankáři, přijde blbé vyloučení nebo něco a pak může i papírově slabší soupeř překvapit.
Proti Finsku jste chytal na Švédských hrách, i když tehdy jste byl v jiné pozici, ještě unavený po přesunu ze zámoří. Ukázal vám tento zápas něco?
To jsem byl v hodně jiné pozici… Tohle bude úplně jiné utkání s jinou váhou, bude to otázka plnění herní disciplíny.
Narostlo vám po výhře s Kanadou sebevědomí?
Určitě. Po zápase se Švýcary jsme totiž byli v nepříjemné situaci. Spadl z nás tlak z toho, že bychom tu udělali nejhorší umístění v historii. Teď chceme vyhrát čtvrtfinále. My už jsme v podstatě poslední dva zápasy hráli, jako by to pro nás bylo čtvrtfinále, takže jsme na to svým způsobem zvyklí. Nic nám to negarantuje, ale alespoň víme, jak máme hrát, abychom měli šanci vyhrát.
