Článek
Jak vypadají oslavy Stanley cupu v Detroitu? Vydali jste se do ulic hned po návratu z vítězného utkání v Pittsburghu?
Ve čtvrtek ještě nic oficiálního nebylo, měli jsme jen večeři u majitele klubu. A pak jsme vyrazili ven.
Až do rána?
Vlastně jo, byli jsme v nějaké irské hospodě, oslavili jsme to, jak se má. Ale bylo to v pohodě.
A pátek patří oslavám s fanoušky?
Přesně tak. Teď tu máme projížďku s pohárem po městě, má tu být snad milión lidí! Chci si to užít, kdo ví, jestli se mi ještě někdy něco takového povede.
Takže i po dlouhé náročné sezóně se síly na oslavy najdou?
Je pravda, že těch zápasů jsme odehráli 104, ale tohle je ta nejlepší tečka.
Ani vás nemrzelo, že jste nemohli pohár zvednout před svými fanoušky v Detroitu?
Ne, vůbec, fakt. Hlavně že jsme vyhráli, to byl neuvěřitelný pocit.
Co vám běželo hlavou po závěrečné siréně, když jste čekali na Stanley cup?
Spousta věcí. Třeba že to není tak dávno, co jsem hrál v Olomouci, pak to, jak jsem se tady postupně dostával do týmu...
V televizních záběrech bylo vidět, že jste byl hodně dojatý.
Určitě. Než nám dali pohár, celý jsem se klepal. Pár lidí to už zažilo víckrát, ale někdo na to čeká celou kariéru. A mně se to povedlo ve 24 letech...
Přímo na ledě s vámi byl i váš otec, i pro něj to muselo být hodně emocionální.
Asi bylo, já byl rád, že tam mohl být se mnou. Jak říkám, tohle se nestává každý den...
Přítelkyně Simona Krainová za vámi na finále nebyla?
Ne, ta je doma v Česku. Peče buchty (směje se).
V průběhu série jste zažil i nepříjemný okamžik, když po vašem vyloučení Petr Sýkora rozhodl páté finále pro Pittsburgh. Byl jste pak hodně skleslý?
Musím říct, že byl. Nebylo to příjemné, ale kluci mě utěšovali, že to nevadí a že vyhrajeme v Pittsburghu. A my jsme to zvládli.
Jaký byl recept, kterým jste zastavili rozjetou pittsburskou mašinu?
Ozzie chytal výborně, naše obrana je k ničemu moc nepustila. Kontrolovali jsme hru, i když oni hráli také neuvěřitelně, mají tolik talentovaných hráčů...
Čím to, že Detroit takhle vládne NHL? Vyhrál počtvrté za posledních jedenáct let...
Protože ta síla tady zůstává. Draper, Chelios, Hašek, Osgood, tolik zkušenosti nenajdete v žádném jiném týmu.
Užívá si oslavy i Dominik Hašek, i když v klíčových chvílích byl jen na střídačce?
Jasně, užíváme si to všichni. Budeme slavit jako mančaft a pak se rozjedeme domů.
Už víte, kdy a kam vezmete pohár vy?
Nevím kdy, to se ještě vůbec neřešilo. A kam? Určitě do Vsetína, asi i do Olomouce, možná taky do Šternberka. Ještě to budu muset vymyslet.
