Článek
Takže, jak jste na tom teď?
Žiju… Byl jsem na operaci, trvalo, než jsem se rozehrál, v play-off jsem byl hodně zbitej, ale dal jsem se nějak dohromady.
K tomu jste absolvoval pár hodně nevydařených bitek.
Každej měsíc jedno černý oko. Už mi kamarádi volali, že mají pro mě nachystaného kondičního trenéra na kickbox, aby si na mě nikdo nedovolil. Ale já už to nepotřebuju. Teď už nezahodím hokejku a budu s ní dávat rány rovnou do zubů, to bude nejlepší. (usmívá se)
Čím to bylo? Vždyť vy nejste žádný ranař.
Já se vždycky nachomýtl do špatných situací, kdy se to strkalo někde jinde. Přišel jsem pomoct a zbyl na mě pokaždý takovej větší chlápek. Pak se to zvrhlo a to už se nedá nic dělat.
Co bylo horší? Když vás řezal bostonský Boychuk, nebo artroskopie kolena?
Já nikdy takovou operaci neměl, ale už se to dostalo do fáze, kdy jsem na ni musel. Bál jsem se, že to budou křížové vazy, ale nakonec to byl jen meniskus, takže jsem se stihl vrátit na play-off. Teď na tom koleni makám. Není to jednoduchý, ale snad to bude dobrý. Osm týdnů jsem nehrál. Když člověk vypadne na týden nebo dva, tak se to dá, ale osm… Zkoušel jsem bruslit, moc to nešlo, bylo to špatný.
V play-off jste ale nastoupil a nad pozdějším vítězem Stanley Cupu Bostonem jste vedli po úvodních zápasech venku 2:0. Proč jste to nedotáhli?
Protože jsme prohráli tři zápasy v prodloužení.
Bolelo to vyřazení o to víc, že vaše letošní střety s Bruins byly tak vyhecované?
Mlátili jsme se s nima jako za starých dobrých časů. Pak ještě to, co se stalo Paciorettymu, přililo olej do ohně. (bostonský kapitán Chára mu zlomil obratel – pozn. red.)
Cháru kvůli tomu incidentu dokonce vyšetřovala policie.
Když v Kanadě někdo zavolá na policii, tak oni se s tím musejí zabývat. Pak už může vzniknout obvinění, ale náš klub ho nevznesl. Nedávno jsem četl o Luďkovi Čajkovi, taky to bylo nezaviněný a skončilo to smrtí… Prostě hrajeme s rizikem, že se něco může stát. Je ale škoda, že to bylo pár vteřin před koncem třetiny, o nic nešlo. Chára Paciorettyho zranit nechtěl, ale rána do mantinelu je dneska jako rána do zdi a to je blbý.
Takže v zápasech s Bostonem budete mít o zábavu postaráno i v další sezóně, že?
Když už to trvá padesát let nebo jak dlouho, tak to i příští rok bude stejný. A letos to byly opravdu extrémní boje. Když s někým v základní části hrajete šest zápasů, tak se to stává.
Třeba se toho lekl Jaromír Jágr a místo k vám šel do Philadelphie.
No, já než jsem odlétal domů, tak jsem mluvil s naším manažerem. Zrovna byl konec mistrovství světa, bavili jsme se i o sehranosti Plekyho s Jardou. Ale neviděl jsem u něj nějaký velký zájem. Pak se to teprve uměle začalo nafukovat. V Americe se taky musejí prodávat noviny.
Ptal se vás manažer, jestli byste mu Jágrův příchod doporučil?
Mě ne, vůbec. Ale náš asistent kouče byl v New Yorku, když tam hrál Džegr, takže se ptali spíš jeho.
Nejen že vás neposílí Jágr, ale ještě vám ubyl parťák z obrany Roman Hamrlík.
Roman chtěl smlouvu na dva roky minimálně a Montreal nabízel jen roční. Tím to padlo. Ale já jsem rád, že podepsal v Capitals. To je výbornej mančaft, bude hrát nahoře.
Vy máte smlouvu ještě na rok. Dovedete si představit, že by to mohla být vaše poslední sezóna v NHL?
Já si radši nic nepředstavuju. Uvidím, jak to dopadne. Mám rodinu, kluk bude ve třetí třídě, rozhodnutí bude těžší. Taky záleží, jestli pak přijde nějaká nabídka.
Když tak se vydáte do české extraligy za Martinem Strakou do Plzně, ne?
Stráčovi jsem řekl, že ještě rok, ať to nechá otevřený.
Sledujete pořád detailně dění v Plzni?
Teď proběhly nějaké změny. Nevím, jestli k dobrému nebo horšímu. Třeba Sparta má každej rok super hráče a letos hrála o sestup… Mně se líbilo, že to Plzeň dotáhla do play-off i po odečtu bodů, ale nemohla si odpočinout a síly chyběly. Hráli to na sedm statečných.
Ale určitě jste měl radost z toho, jak Straka klub zachránil.
Musíme být rádi, že se do toho pustil s takovou vervou. Ale bojím se, až skončí na ledě, jakým směrem se to vyvine. On to táhne.
Pak se toho ujmete vy, ne?
Tak já určitě ne.
