Hlavní obsah

Tatar bude reprezentovat Evropu, ale napřed by chtěl zabojovat o Stanley Cup

Toronto

S blížícím se koncem základní části hokejové NHL je důležitý každý bod. Zvlášť když se svým týmem bojujete o postup do play off až do úplného závěru. Své o tom ví i slovenský útočník Tomáš Tatar, který s Detroitem svádí na dálku boj o místo v první osmičce ve Východní konferenci s Bostonem a Philadelphií. Rudá křídla v sobotu zvládla utkání proti Torontu, když na jeho ledě zvítězila 3:2 a momentálně jim patří osmá pozice.

Foto: Duane Burleson, ČTK/AP

Slovenský útočník Tomáš Tatar (21) společně se spoluhráči z Detroitu obráncem Niklasem Kronwallem (55) a brankářem Jimmym Howardem (35).

Článek

Jak je náročné hrát, když víte, že potřebujete každý bod a proti vám stojí tým, kterému už o nic nejde? Tak jako v sobotu proti Torontu.

Určitě to není moc příjemného. Ale každým rokem je to podobné a tak jsme si na to zvykli. Stále se to opakuje a musíme bojovat o play off až do konce. Letos jsme opět v této pozici a zatím se nám daří. Máme před sebou čtyři zápasy a chceme to i letos dokázat.

Minulé utkání s Torontem jste ale v Detroitu prohráli, nepodcenili jste ho?

Nemyslím si. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že Toronto hrálo zodpovědný hokej. Trenér Babcock používá stejný způsob hry jako s námi v Detroitu. Chce, aby mužstvo bylo v obraně velice důsledné. My jsme v tom utkání chtěli skórovat, ale bohužel nám to tam tehdy na rozdíl ode dneška nepadlo.

Jak byste porovnal současného trenéra Jeffa Blashilla s Mikem Babcockem, který vás vedl loni a nyní je koučem Toronta?

Každý trenér má své silné a slabší stránky. Blashill je jiný než Mike Babcock. Mike se soustředil hlavně na obranné pásmo.

Jak jste osobně prožíval změnu trenéra?

Není to teď ideální. Hraji trochu méně, ale podstatné je, abychom vybojovali play off. Pak se mohou řešit další věci. Měl jsem trochu větší očekávání, ale prvořadý je tým. Lamentovat mohu, až když se nepostoupí do bojů o Stanley Cup.

Na soupisce jste napsaný jako střední útočník, ale hrajete na křídle. To je nějaký speciální tah?

Ne, ne. Sám tomu nerozumím. NHL mne uvádí na místě centra již dva roky, ale středního útočníka jsem nehrál ani jednou.

V mužstvu je s vámi ještě krajan Tomáš Jurčo. Jaký mezi sebou máte vztah?

Jsme kamarádi, oba jsme ze Slovenska a snažíme se držet pohromadě i s Čechy. Bohužel Tomáš teď mnoho nehraje. Není to nejlepší na jeho psychiku.

Jak jste prožíval odchod Jakuba Kindla?

Určitě je mi to líto. S Jakubem jsem byl v mužstvu od příchodu do NHL. Takže mi určitě chybí. Je to skvělý chlap, ale bylo pro něj lepší odejít. Myslím si, že si to na Floridě velmi užívá.

Před časem se hrálo v Detroitu novoroční utkání venku před více než sto tisícovou návštěvou. Na Nový rok se má hrát opět venku, ale v Torontu. Čím jsou pro vás tato utkání zvláštní?

Atmosféra je výjimečná a každý hráč se na to těší. Zrovna tak si to užívají fanoušci. Rád se takového utkání zúčastním.

Na podzim při Světovém poháru budete reprezentovat Evropu, jak se na tento turnaj připravujete?

Je to něco jiného, zvláštního. Jsem šťastný, že jsem se dostal do týmu Evropy. Není to lehké, protože je zde hodně Evropanů, kteří nemají svůj vlastní tým. Bohužel to není tým Slovenska, za který budu hrát, ale každý by chtěl mít svůj tým na takovémto turnaji. NHL se však rozhodla jinak, což musíme akceptovat. Jsou zde velké hvězdy z Evropy. Slovensko má zatím v mužstvu pět hráčů, ale doufám, že se tam někteří hráči ze Slovenska ještě dostanou jako Marian Gáborik nebo Martin Marinčin. Uvidíme, jak to trenéři poskládají.

Před tím však budete trávit léto na Slovensku, že?

Přesně. Hrozně se těším na rodinu na kamarády. Máme tam dost volna. Pak tam začínám trénovat. Zkrátka, doma je doma.

Reklama

Související témata: