Článek
Hokejovou profesí jste obránce, ale tentokrát jste nastoupil v útoku. Jaká to byla změna?
Máme zraněné útočníky a nemohli jsme dopsat na soupisku další hráče. A tak jsme museli zaskakovat vepředu dva z obránců. Hrál jsem s Kamilem Pirošem a Rosťou Martynkem. Jsou to zkušení hráči, kteří mi pomohli. Tím, že jako obránci neznáme ještě tolik systémy útočné hry, museli jsme s Baránkem, který šel také dopředu, hodně bruslit. Bylo namáhavé si zvyknout. Ale už asi před rokem jsem také zaskakoval v útoku při hostování v Mostě v první lize.
Je rozdíl mezi extraligou a evropskými pohárovými soutěžemi?
Ano, na mezinárodní scéně a tudíž i v Lize mistrů se praktikuje jiný hokej. Obránci soupeře neodhodí ani jeden puk, podrží jej a hledají přihrávku a snaží se o souhru. Naštěstí jsme švédskému týmu toho moc nedovolili.
Čím si vysvětlujete překvapivý výsledek s lídrem švédské ligy?
Zahráli jsme mnohem lépe, než proti Hradci Králové. I diváci viděli, že jsme chodili do těla, dařily se nám přihrávky a všichni jsme dobře bruslili. Přitom nám mnozí nevěřili. Dokázali jsme, že umíme hrát hokej jako loni a věříme, že to půjde dál.
Už přemýšlíte o odvetě 10. listopadu v Göteborgu?
Nyní máme pár dní volno. Potom snad dobře potrénujeme a pojedeme tam s cílem neprohrát. Bude to ale daleko těžší, než v Litvínově. Oni budou hrát v domácím prostředí a my budeme po cestě.
