Článek
V přípravě na světový šampionát jste byl už loni, ale do konečné nominace se nevešel. Dáváte si letos větší šance?Nad svou pozicí nepřemýšlím, ani se tím nenervuji. Záležet bude na rozhodnutí trenérů, zda si mě vyberou. Každopádně se pokusím hrát co nejlépe. Na jednu stranu jsem ještě hodně mladý a nemám vlastně co ztratit, ale na druhou stranu bych byl zase rád, kdyby ta tréninková dřina přinesla efekt v podobě cesty na šampionát.
Byl jste pozvánkou do národního týmu překvapen?Snad jsem hrál v závěru ligy tak, abych se jí dočkal, ale nebylo to tak, že bych napjatě očekával, co bude. Když by nepřišla, vyrazil bych někam na dovolenou. Potěšil mě zájem trenéra, chci si protáhnout ještě o čtyři týdny docela vydařený hokejový rok.
V play-off extraligy jste byl zřejmě nejlepším hráčem mistrovských Pardubic, vydrží vám forma?Snad, i když jsem teď skoro týden nebyl na ledě a po dvou trénincích v národním mužstvu ještě nemohu posuzovat, jak na tom jsem. Sebedůvěru ale zatím mám, chtěl bych se předvést v co nejlepším světle.
Uvolnil vás trenér z reprezentačního soustředění do Pardubic na úterní koncert věnovaný mistrovskému celku?Máme to povoleno, což mi dělá radost a s chutí si ještě jednou užiju nádhernou atmosféru s fanoušky. Poprvé v kariéře jsem zažil takové velké vítězství a byl to hodně příjemný pocit. Vyráželi jsme s Průchou hned po odpoledním tréninku s tím, že se pozdě večer vrátíme do Prahy, abychom ve středu už zase byli s reprezentací dopoledne na ledě.
Nezamrzelo, že vás trenér Růžička nenechal pohromadě s Průchou, s nímž jste si v bojích o titul tak rozuměl?Hrálo se nám spolu moc dobře, měli jsme dost prostoru i času na ledě, prostě to kliklo. Tak trochu jsem věřil, že zůstaneme spolu i v nároďáku. Musím brát věci tak, jak jsou. Chci se prosadit i na křídle vedle sehraného tandemu vyznávajícího rychlý hokej. Dvořák je perfektní bruslař a Prospal veliký bojovník. Oba dokáží dobře vést puk a jsou k neutahání. Měl bych se k nim hodit.
Není vám ještě ani dvaadvacet, takže jste nyní v reprezentační šatně nejmladší. Jak se v roli benjamínka cítíte?Kluci mě berou výborně, cítím se mezi nimi fajn. Pro mne je stále ještě moc cenné zažít atmosféru národního týmu a posbírání puků po tréninku beru jako samozřejmou věc.
Byla by účast na MS ve Vídni pro vás splněným snem?Určitě o ni moc stojím. Hrál jsem už šampionát dvacítek, ale nejemotivnějším zážitkem pro mne zatím zůstává první utkání v NHL. Jako kluk jsem hodně snil o tom zahrát si ligu v zámoří, ale taky si pamatuji, jak jsme ve škole hltali Nagano a úspěchy reprezentace koncem 90. let.
