Slovenská superstar je v Riu. Po tréninku s batůžkáři Sagan naplní sen

Největší světové televizní stanice v čele s BBC se dožadovaly rozhovorů či návštěvy Sagana ve svých studiích v Olympijském parku. Šestadvacetiletý závodník však vše striktně odmítl. „Chci mít klid a koncentrovat se na závod," vysvětloval, když po nekonečném naléhání slovenská výprava čelící více než stovce žádostí o individuální rozhovor zorganizovala tiskovou konferenci v sále pro 700 novinářů.

Do Ria dorazil Sagan v neděli. Ubytoval se však mimo olympijskou vesnici. „Je tam moc rozptýlení, rušivých vlivů. Ze soustředění jsem zvyklý mít svůj apartmán, snídat v klidu, nikam nechodit. My závodíme poslední den her. Někteří sportovci přitom už mají soutěže za sebou, takže dělají třeba party, baví se," vykládal.

Sagan na horských kolech začínal. Dokonce se stal juniorským mistrem světa i Evropy. Od roku 2009 ale přestoupil na silnici. „Jako dítě jsem začal na bikovém kole, po podpisu smlouvy v Liquigasu jsem ale tuhle aktivitu musel omezit. Olympijský start beru jako zvláštní šanci. Já chtěl startovat už v Londýně na horském kole, ale tehdy jsme neměli dost bodů a tudíž ani místo na startu. Letos jsem šťastný, že mě Slovensko nominovalo. Je to splněný sen," vyprávěl Sagan.

Na silnici je úřadujícím mistrem světa, ovšem případný triumf z her by pro něj znamenal vrchol. „Zisk duhového trikotu může trumfnout jedině olympijské vítězství," prohlásil Sagan. Jaké jsou však jeho šance, když se s elitou horských kol nikdy neměřil? „Po těch letech v jiné disciplíně jsem vlastně v šestadvaceti nováček. Abych řekl pravdu, silniční závody mě nudí. Člověk jede pět hodin, pak prohraje o pár centimetrů, protože neměl štěstí. Silnice někdy není spravedlivá. Rozhodně v ní budu pokračovat, ale je výjimečné, že můj jediný závod pro zábavu je současně největší na světě," řehnil se Sagan.

Po Tour de France, kde Sagan ovládl popáté soutěž o zelený dres, se chystal v Americe. „Jel jsem dva závody, oba vyhrál. Ale nebyla tam pro mě konkurence. Potřeboval jsem si zvyknout na horské kolo a Wyoming skýtá ideální prostředí," přiznával v připomínce závodů, kde byli na startu borci s batůžky na zádech.

„Natrénováno mám hodně, o ostrých kilometrech ani nemluvě," říkal Sagan, který má letos 61 závodních dnů, během nichž urazil 9936 kilometrů. „Jenže horská kola nelze srovnávat se silnicí. Tady se jede totální šrot od startu do cíle, pro odpočinek v sedle není prostor. O taktice nevím nic," krčil rameny.

U českého úřadujícího olympijského šampióna Jaroslava Kulhavého nevyzvídal. „Potkali jsme se ve výtahu, chvíli jsme klábosili, ale netrávíme spolu zase tolik času. Každopádně on určitě patří k favoritům. Stejně jako Schurter či Absolon. A já? Nemohu prohrát, jen vyhrát. A to je super," těšilo Sagana, že po dlouhé době pojede bez extrémního tlaku a očekávání.