Phelps při zlatém lovu minul jen jednou. Po posledním závodu se málem rozplakal

„Vystoupil jsem z autobusu, uviděl rozsvícený bazén a málem jsem se rozplakal," vyprávěl po posledním závodu majitel třiadvaceti zlatých medailí z letních her. „Rozplavání, nasoukat se do plavek a předstoupit před tisíce lidí. Přesně takhle jsem chtěl kariéru uzavřít," říkal nejúspěšnější olympionik všech dob s celkem osmadvaceti cennými kovy ve sbírce, kterou jen tak někdo neuvidí. „Jen dva tři lidé na světě vědí, kde mám medaile schované," líčil s úsměvem.

Jednatřicetiletý Američan startoval na své páté olympiádě. A jeho účast vyvolávala dlouho dopředu otázky, zda po složitém mezidobí od her v Londýně dokáže navázat ve svém plaveckém eposu další zlatou kapitolou. Odpovědi šly rychle za sebou. Zlato ve štafetě na 4x100 i 4x200 metrů volně, triumf na motýlkářské dvoustovce i v krátké polohovce. A na závěr polohová štafeta.

„Všechno se děje z nějakého důvodu. Není tajemstvím, že jsem v mládí obdivoval Michaela Jordana. Sledoval jsem, co udělal pro světový basketbal, a snil jsem o tom, že podobně změním plavání. Když se ohlédnu zpět, myslím, že jsme odvedli kus dobré práce. Především uplynulé dva roky nebyly vůbec jednoduché," vykládal dojatý Phelps.

Při honu za zlatým pokladem plavec z Baltimoru neuspěl v Brazílii jen jednou. V pátečním finále motýlkářské stovky podlehl jednadvacetiletému Josephu Schoolingovi, který se se svým idolem před třinácti lety nechal coby osmiletý vyfotit. „Je úžasné sledovat, jak se minulost mění v budoucnost," poznamenal Phelps.

I stříbrný závod byl ale pro americkou legendu jedinečný. Dohmátl totiž ve stejném čase jako Jihoafričan Le Clos a Maďar Cseh a na stupních vítězů se tak tísnila trojice dlouholetých rivalů. „Byli jsme tam jako při vyhlášení štafety," smál se Le Clos.

.