Márquezovo vítězné tažení pokračuje, z české dvojice dojel jen devatenáctý Abraham. Kornfeil skončil osmý

Na pole position stál sice Brit Crutchlow, ale z druhé řady doslova vylétl Lorenzo a dostal se do čela sledován krajany Márquezem a Pedrosou. Až za nimi byli dva nejlepší z kvalifikace, Crutchlow a Bautista. Zatímco obhájce titulu si v čele vybudoval vteřinový náskok před dalšími dvěma Španěly, daleko za Lorenzem a spol. se odehrával český souboj.

Pešek hned na začátku ztratil oproti startu dvě pozice a patřila mu až 22. příčka, Abraham ale také nezačal dobře a úvodní kolo jel ještě o dvě vteřiny pomaleji než jeho český rival, takže figuroval na 24. místě.

Pád dvou soupeřů (Barbera a Corti) znamenaly pro české duo posun vpřed. Ve třetím kole však Peškovi podklouzlo přední kolo a ocitl se na zemi, čímž pro něj závod skončil. Abrahamovi nezdary ostatních pomohly alespoň na 19. pozici.

Crutchlow v 7. kole upadl ze čtvrtého místa, ale v roli posledního muže závodu se ještě vrátil na dráhu. Mezitím se Márquez i Pedrosa výrazně přiblížili k Lorenzovi a začali mu nepříjemně dýchat na záda, ale k útoku prostor od lídra závodu dlouho nedostávali. Na čtvrté místo vyšplhal Rossi, ale od španělského tria jej v té chvíli dělilo propastných šest sekund a ztráta spíš narůstala.

Abraham neudržel osmnácté místo před Crutchlowem, který se pustil do marné stíhačky za bodovaným umístěním a ve stejné chvíli, šest kol před cílem se do čela závodu dostal zásluhou agresivního předjetí Márquez. Lorenzo mu to sice ještě dokázal vrátit.

O chvíli později se ale debutant v královské třídě Márquez rozhodl vzít definitivně vše do svých rukou a tři kola před cílem se přes Lorenza dostal i Pedrosa. O obsazení stupňů vítězů kompletně Španěly nebylo pochyb. Vzadu Abraham hájil 19. příčku v závodě, s bolavým ramenem nebyl schopen žádného zlepšení.

„Závod mě vzhledem k zdravotnímu handicapu stál víc sil, než bych si myslel. Nechal jsem si dát sedmicentimetrovou jehlu do naraženého ramene a vypadalo to, že zabrala, jenže hned v prvním kole mě do zadního kola strčil Bauer, protože to tam moc nevychytal a začal pozdě brzdit. Byla to děsná rána, on se vyválel na zemi a já si hnul blbě ramenem a začalo to děsně bolet. V jednu chvíli jsem dokonce uvažoval, že skončím, ale dokázal jsem nějak zatnout zuby a dojet. Konec byl hodně o vůli," líčil Abraham.

„Můj konec přišel brzy, ale mohlo to být delší, kdybych zpomalil o vteřinu, jenže to jsem nechtěl. Chtěl jsem závodit. Tlačil jsem se na Laverty, až jsem dotlačil. Neříkal bych, že mě to štve. Myslím si, že kdo to viděl, tak ocení, že jsem závodil. Užil jsem si to možná víc než závody, kde jsem dojel úplně poslední. Měl jsem pocit, že tu nejsem do počtu," vykládal Pešek.

Nejlépe odstartoval Japonec Nakagami, jenž letos podruhé vyrážel z pole position. Hned za něj se však z druhé řady prokousal Fin Kallio a ve 3. kole šel dokonce do čela. Ze zadních pozic se dopředu probíjel i exmistr světa nejslabší kubatury Španěl Terol. Po šesti kolech už figuroval na druhé příčce a v dalším se ujal vedením. S Kalliem se pak o něj statečně přetahovali.

Nakagami se držel s nimi v pětičlenné elitní skupině ještě s Espargarem a Lüthim. Ze třinácté pozice na roštu se musel dopředu drát lídr šampionátu Redding a v polovině závodu už mu patřilo sedmé místo. Těsně před ním jel Francouz Zarco, výraznější posun už ale Brit nedokázal a cíl protnul osmý. Přesto uhájil první příčku v průběžném pořadí mistrovství světa

Pět kol před koncem závodu vedl už Lüthi před Kalliem, Nakagamim, Terolem a Espargarem, všichni ale jeli srovnaní v jediné sekundě. Závod byl napínavý až do posledních metrů, i když odpadl kvůli pneumatikám Terol a zásluhou traťového závodního rekordu se přes něj dostal i Zarco (2:02,605 min). Nakonec to byl Kallio, kdo si s půvteřinovou převahoudojel pro prvenství, společně s ním se dostali na stupně vítězů Nakagami a Lüthi, jenž byl na bedně v Brně i loni.

O nejlepší české umístění se v Brně zasloužil Jakub Kornfeil, osmý v závodě Moto3.

Přitom mu nevyšlo tajné přání dobrým startem posunout se rychle z 12. místa na roštu dopředu, naopak po prvním okruhu byl až čtrnáctý.

Během pěti kol se sice domácí závodník probil až na devátou příčku a ukázal, že je schopen jet skutečně hodně rychle, jenže vedoucí skupina, kde udávali tempo Španělé, měl v té chvíli už čtyřvteřinový odstup.

Kornfeilova ztráta narostla. Zatímco o vedení se tak rvali Viňales, Rins a A. Márquez, on sváděl lítý souboj o deváté místo s Portugalcem Oliveirou. Prvenství nakonec slavil lídr šampionátu Salom, obsazení stupňů vítězů letos teprve podruhé nebylo výhradně španělské. Stejně jako v Jerezu se mezi suverény této třídy vmáčknul Němec Folger.

"I když jsem měl jen průměrný start a brzy po něm se dostal trochu do tlačenice, s konečným výsledkem jsem docela spokojený. Motorka jela výborně, perfektně zabíraly brzdy a kdybych nemusel tak natěsno bojovat s Oliveirou, kde mezi námi často nebyla ani skulina, snad se dalo i lépe stíhat čelo," uvažoval po závodě Kornfeil.

Velkou cenu České republiky silničních motocyklů v Brně navštívilo v průběhu víkendu 222 710 diváků, což je vyšší počet než loni. Historické maximum z roku 2007, kdy bylo kolem trati 245 039 lidí, ale podle očekávání překonáno nebylo.

Nejvyšší návštěva byla na hlavní závody, kdy na Masarykův okruh zavítalo 142 030 fanoušků motocyklového sportu. V pátek na okruh podle organizátorů přišlo 20 150 diváků, v sobotu poté 60 530. Před rokem si na hlavní českou motoristickou akci roku našlo cestu 212 303 diváků.