Článek
Startoval jste ve Francii a na slavném rakouském Rechbergu, který z těch závodů byl náročnější?
Jednoznačně Rechberg. Ve Francii se sešel menší počet závodníků, domácí se do evropského šampionátu nepřihlásili, takže se přidělovala jen polovina bodů. S vítězstvím jsem byl přesto velmi spokojený. Odstartovat sezónu prvenstvím, je vždycky povzbuzující.
V čem byl Rechberg náročnější?
Je to jeden z nejobtížnějších kopců v Evropě. Navíc se tu sešla skutečně velká konkurence, takže i po téhle stránce je toto vítězství cennější.
Co vás čeká v nejbližších dnech či týdnech?
Jsme na cestě do Portugalska, kde se jede o víkendu další závod. Na zpáteční cestě budeme startovat ve čtvrtém závodě evropského šampionátu ve Španělsku. Pak přijde můj nejoblíbenější závod, kterým je šternberský Ecce Homo. Samozřejmě bych chtěl tyhle tři závody vyhrát, hlavně doma.
Říkal jste: ´Jsme na cestě´. Kolik lidí váš tým čítá?
Jedeme dva, já a mechanik. Střídáme se za volantem, abychom dorazili do Falperry co nejdříve. Auto je na vleku za dodávkou, která slouží jako dílna i obytný prostor. Jsme skromní, stačí nám to. V Portugalsku si půjčíme auto na potřebné pojíždění. Samozřejmě celkově je náš tým početnější.
Zůstal jste u loni suverénního Subaru Impreza sti WRX. Co jste na něm před sezónou vylepšili?
Udělali jsme kompletní repasi. Týkalo se to samozřejmě motoru, převodovky, diferenciálu i dalších komponentů. Na brzdě jsme naměřili lepší hodnoty než v minulém roce. Auto by mělo být rychlejší.
Proč říkáte mělo být, když vyhráváte?
Protože stoprocentní není elektronika, zlobí. Je tam nějaký zádrhel, který jsme zatím neobjevili. Kluci na tom makají, já jim nepomohu. Elektriky se bojím a nerozumím jí (úsměv). Vyhráváme, ale pořád tu je ta hrozba, že elektronika selže. Doufám, že teď vydrží a kluci včas odhalí problém.