Článek
Na olympiádě v Řecku bojovala na vrcholu kariéry, stupně vítězů jí na olympijském stadiónu utekly o devět centimetrů. Stejný počet let pak čekala, než si olympijský bronz v plánovaném posledním roce své závodní činnosti skutečně potěžká.
Před rokem totiž při zpětném testování vzorků byly objeveny anabolické steroidy u původně bronzové Bělorusky Iriny Jatčenkové. A nastal dlouhatánský proces přesunu medaile do těch správných rukou.
Získala i odměnu
„Dokud nebudu mít medaili u sebe, jistá si nebudu,“ brzdila po prvních zprávách optimismus sama diskařka. Skutečně, od loňského listopadu, kdy se informace o dopingu Jatčenkové provalily, nebylo o osudu cenného kovu nic známo, byť Mezinárodní olympijský výbor informoval, že by se medaile v Česku mohla objevit během jednoho až dvou měsíců.
Ve čtvrtek na pražském Nebozízku se Cechlová po boku svého tehdejšího kouče Josefa Šilhavého dočkala, vedle olympijského bronzu zpětně získala i odměnu 300 000 Kč, která olympijským medailistům v roce 2004 náležela.
„Je to pro mě velké zadostiučinění po těch devíti letech, nemohla jsem se dočkat. Je to nepopsatelný pocit," vyznala se Cechlová. „Olympijská medaile byla pro mě vždycky největší sen, jsem strašně ráda, že se mi plní," dodala.
