Je obhajoba sci-fi? Teď už věřím, že na zlato mám, nebojí se říct Hejnová

Na jaře by asi podobně sebevědomě nemluvila. Měla za sebou trpkou zkušenost s halovým experimentem na osmistovce, kdy před domácím publikem na mistrovství Evropy skončila v rozběhu, a i v úvodu venkovní sezóny se její snaha stlačit časy pod hranici 55 sekund míjela účinkem.

Pak ale přišla Paříž, město, které Hejnovou umí naladit na veselejší notu. Vyhrála mítink Diamantové ligy, časem 53,76 s se zlepšila o více než sekundu a její sebedůvěra se rázem posunula do vyšších sfér. „Tam jsem se ujistila, že jsme na správné cestě a začala jsem zase pomýšlet na medaili,“ vyprávěla obhájkyně zlata.

O nejcennějším kovu se ještě zdráhala přemýšlet, natož o něm mluvit. Hejnové dosavadní pekingská vystoupení ji ale pasovaly do role favoritky, které se těžko může bránit.

Samozřejmě, za rozběhy a semifinále se medaile nedávají, ale tam, kde soupeřky české rekordmanky musely bojovat do posledních metrů, Hejnová v poklidu kontrolovala svůj doběh na obrazovce, zvolnila a stejně byla ze všech nejrychlejší.

„Už po rozbězích jsem si říkala, že jsem běžela opravdu volně a ten čas byl dobrý. Tak jsem začala věřit tomu, že můžu bojovat o zlato,“ líčila.

Propast mezi ní a zbytkem světa není taková jako před dvěma lety v Moskvě. „Tam jsem neměla soupeřku a věděla, že když si to nepokazím sama, prostě vyhraju, byla jsem opravdu suverénní. Teď jsme tam nasekané v podobných časech,“ srovnává.

„Ale podobné je to, že chci bojovat o zlato, což musím zvládnout sama. Jak fyzicky, tak psychicky. A psychika bude hrát velkou roli,“ uvědomuje si. Ještě před třemi lety by možná tuto větu říkala s obavami, finále velkých seniorských soutěží příliš nezvládala a po bramborovém zklamání na evropském šampionátu v Helsinkách připomínala hromádku neštěstí.

Jenže od olympijského bronzu v Londýně a přechodu do skupiny Dalibora Kupky Hejnová při závodech připomíná dravce, který jako kořist na dráze pohlcuje jednu soupeřku za druhou. „Mám dost zkušeností a můžu to zvládnout lépe psychicky,“ věří si.

Na co si tedy musí dát Hejnová pozor podle svého kouče? „Od 17 let je na světové úrovni, zkušenosti má. Musí odběhnout první půlku tratě ve svém rytmu, nenechat se zbláznit, což v minulosti xkrát udělala, a když se jí to povede, závěr bude vypadat dobře,“ věří Kupka.

„Zuzka je silná závodnice a věřím, že nějakou medaili doveze,“ hlásí kouč. Tu nejcennější? „Já bych si to přál. Je pro mě sci-fi po loňském katastrofickém roku obhájit na mistrovství světa, ale kdyby se to povedlo, byla by to velká paráda,“ má jasno.