Článek
Na prostranství Museumplein v centru města nemusela být do konce první kvalifikační skupiny. Po ne zcela vydařeném úvodním pokusu ve druhé sérii poslala oštěp na 63,73 m, což značilo přímý postup a s téměř třímetrovým náskokem suverénně nejdelší hod kvalifikace.
„Ale že bych na ni vzpomínala nějak ráda, to ne. Stadión je stadión,“ okomentovala novinku. Stejně jako ve středu mužům ji nejvíce vadil přesun z Olympijského stadiónu na prostranství před slavnými amsterdamskými muzei.
Fanoušci i z Jablonce
„Jeli jsme asi 55 minut na hlavní stadión a nejhorší byl pak přesun sem. Osmnáct oštěpařek, každá dva trenéry, a v jednom autobuse bez klimatizace narvané na stojáka. Tam snad bylo 50 stupňů, normálně jsme z toho autobusu pak vypadaly jako mouchy před bouřkou,“ líčila světová rekordmanka.
Samotná soutěž už v ní zanechala pozitivnější dojmy. „Lidi fandili, dorazilo i hodně Čechů,“ pochvalovala si. Jedna skupinka se hlásila k Jablonci nad Nisou, rodnému městu Špotákové. Známí? „To ne, prostě Jablonec je hlavní město vesmíru,“ vtipkovala oštěpařka.
Finále ji čeká v sobotu, kdy věří, že už z ní spadne přebytečný stres. „Nevím, z čeho jsem byla nervózní. Asi z věku… Jak jsem stará, tak blbnu, což bylo vidět v prvním kvalifikačním pokusu, kdy jsem udělala snad všechno úplně opačně,“ kroutila hlavou.
